Město je tu pro nás pro všechny. Nezáleží na našem věku, genderu, zdravotním stavu, třídě, rase a ani na dalších škatulkách naší identity. Město je tu zkrátka pro všechny. Co to znamená?
“Veřejný demokraticky řízený městský prostor poskytuje přístup a příležitosti k sebevyjádření všem skupinám společnosti i volnost pro menšinové aktivity… Pro všechny sociální skupiny má značnou hodnotu, že se na cestě za svými každodenními záležitostmi - bez ohledu na věk, příjem, status, náboženství nebo etnický původ - mohou potkávat v městském prostoru tváří v tvář… Je to dobrý způsob, jak předat každému obecné informace o složení a univerzalitě společnosti.”
GEHL, Jan. Města pro lidi. Partnerství, 2012, str. 28
Město je přístupné tak, aby se v něm všichni a všechny mohli dostat tam, kam potřebují – lidé na vozíku, někdo se zlomenou nohou, rodiče s kočárkem, staří lidé o holi, nevidomí a další s omezenou schopností pohybu a orientace. Město počítá s lidskou rozmanitostí a svým uspořádáním vytváří respektující a spravedlivé podmínky pro všechny.
Město je připravené pro všechny způsoby pohybu – pěšky, na kole nebo odrážedle, v hromadné dopravě, v osobním autě. Jeho prostředí a infrastruktura podporuje pohybové aktivity obyvatel směrem ke zdravému a aktivnímu životnímu stylu. Pěší trasy mají být příjemné, logicky trasované a dostatečně prostorné.
Kde jsou děti, tam to žije. A město má žít a dávat prostor pro zábavu, hru, představivost a rozvoj. Kromě standardizovaných hřišť nabízí především příjemné a rozmanité prostředí, kde se děti mohou svobodně, samostatně a bezpečně pohybovat. Ať už v parcích nebo po cestě do školy. Prostor pro ně není ohraničený, ale město je celkově přizpůsobeno pro zdravý a bezpečný pohyb a pobyt dětí.
Město přátelské k seniorům zlepšuje příležitosti pro aktivitu a zdraví seniorů, jejich bezpečí a pohodu. Vychází vstříc starším lidem s různými potřebami a schopnostmi. V praxi to třeba znamená, že je ve veřejném prostoru dostatek laviček na odpočinek nebo veřejných toalet, bezbariérové přístupy do městské hromadné dopravy i veřejných budov.
Město není nepřátelské a nevyčleňuje žádné skupiny obyvatelstva, ať už jsou to lidé bez domova, senioři, chudí lidé a další znevýhodnění. Důležitá je například podpora městem vlastněného bydlení, dostatek denních center, dostupné veřejné toalety, pítka v parcích apod.
Město a jeho veřejný prostor je bezpečný pro všechny své obyvatele, mohou se v něm pohybovat svobodně a beze strachu. Správa města ve spolupráci s městskou i státní policií proto minimalizuje sociálně patologické jevy a klade důraz na jejich prevenci. Obyvatelé mají v bezpečném městě možnost obrátit se na konkrétní zástupce a své připomínky sdílet a konzultovat. Bezpečnost se přirozeně zvyšuje ve městě, ve kterém se dá dobře pohybovat pěšky a nabízí přitažlivá veřejná prostranství.
Dobré místo k životu tvoří veřejný prostor s živými ulicemi, funkční infrastrukturou, vzájemným respektem a ohleduplností, kde se všechny skupiny obyvatel cítí vítány.
Ke stažení: Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy, zejména kapitola IV.5 Příklady základních vlastností kvalitních veřejných prostranství
