Klíčovou částí studie, která navázala na pilotní verzi z roku 2022, je predikce populačního vývoje Prahy do roku 2050 zahrnující pět možných scénářů s ohledem na migraci, ekonomickou situaci, růst rezidenční výstavby a další faktory. Podle prognózy by se pražská populace měla zvýšit na 1,66 milionu obyvatel, v nejvyšší variantě až na 1,97 milionu. Výstupy projektu zhodnocují i současnou dostupnost veřejné vybavenosti, a především nastiňují budoucí nároky do roku 2050 v osmi klíčových oblastech, tj. ve školství, zdravotních a sociálních službách, pohřbívání, obchodu, rekreaci, kultuře nebo sportu. 

„Po dlouhou dobu vedení města k posílení veřejné vybavenosti přistupovalo až poté, co začala kriticky chybět. To měníme a rozvoj potřebné infrastruktury pojímáme na základě dat, systematicky a za spolupráce všech dotčených stran, ať jde o městské části, veřejné instituce nebo soukromý sektor, který se na budování veřejné infrastruktury podílí díky naší metodice spoluúčasti investorů. To vše významně přispívá ke kvalitě nové výstavby a celkové obyvatelnosti města,“ komentuje studii Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje. 

„Tato prognóza navazuje na pilotní projekt studie a opět potvrzuje to, že v budoucnu bude Praha potřebovat nejen razantní navýšení zdravotnických zařízení i počtu lékařů, ale také domovů pro seniory a dalších zařízení poskytujících sociální služby. Hlavní město se na to musí připravit,“ říká náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija.

„Prognóza obyvatelstva poskytuje velmi cenná data pro strategické plánování v oblasti školství. Díky těmto informacím můžeme lépe předvídat budoucí potřeby a efektivněji plánovat rozvoj školských zařízení. Je důležité, abychom se těmito prognózami řídili a nezapomínali na neustálý vývoj. Tato data jasně ukazují, že je nezbytné přemýšlet strategicky nad rozvojem školství v horizontu desítek let. Naším cílem je zajistit, aby kapacity škol odpovídaly demografickému vývoji a aby každé dítě mělo přístup ke kvalitnímu vzdělání,“ připojuje se radní hl. m. Prahy pro oblast školství Antonín Klecanda. 

Základním cílem studie je nabídnout vedení města ucelené podklady pro informovaná politická rozhodnutí. Její výsledky budou využity i při aktualizaci Územně analytických podkladů hl. m. Prahy, strategických dokumentů a dalších oborových koncepcí.

„Prognóza nabízí vedení města tvrdá data pro územní plánování a strategická rozhodnutí, která se týkají rozvoje veřejné infrastruktury a služeb. Největší úpravu oproti pilotní verzi zaznamenala kapitola Školství, ve které díky využití nových datových zdrojů nabízíme ještě přesnější obraz o stavu současných školských kapacit. Studii máme v plánu aktualizovat a doplňovat každý rok, tak aby maximálně reflektovala nové demografické a infrastrukturní změny,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Praha. 

Aktualizovaná verze Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti v Praze 2023–2050 se od pilotní verze zásadně neliší, na základě připomínek městských částí, představitelů Rady hl. m. Prahy i interních připomínek pracovníků institutu však došlo k několika zpřesněním, úpravám a doplněním. 

Novinkou je také interaktivní webový nástroj, který umožňuje široké veřejnosti i odborníkům analyzovat výsledky projektu a porovnávat dostupnost vybavenosti v jednotlivých městských částech Prahy. 

Nově byla přidána i podkapitola věnující se populárnímu konceptu města krátkých vzdáleností. V rámci kapitoly Zdravotní služby bylo přidáno hodnocení vybavenosti poliklinikami a vznikla také nová kapitola Sport s hodnocením dostupnosti sportovních zařízení a bazénů. Doplňkově byla také zpracována demografická prognóza za vybrané obce s rozšířenou působností ve Středočeském kraji, jejichž obyvatelé využívají i pražské zázemí a služby. 

Nejvýznamnější úpravy zaznamenala kapitola Školství, kde bylo aktualizováno věkové složení dětí navštěvujících různé typy škol a přidána byla také analýza pěší dostupnosti do mateřských a základních škol. Upravena byla také analýza kapacit středních škol. Častou připomínkou bylo využívání rejstříkových (tabulkových) kapacit škol, spravovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které neodpovídaly skutečnosti. Potřebné kapacity jsou obecně vyšší, než kolik je obvykle možné v dané škole reálně učit dětí. Proto byly městské části v roce 2023 požádány o doplnění informace o skutečných kapacitách mateřských a základních škol, které byly do studie zapracovány. Během podzimu roku 2024 bude IPR sbírat data ohledně reálných kapacit přímo od zástupců jednotlivých škol. To poslouží k dalšímu zpřesnění v následující aktualizaci.

Kompletní analýzu najdete na odkazu zde.