„Moderní město se má rozvíjet na základě svých skutečných potřeb – vyjádřených přesnými daty. Díky této prognóze víme, kde budou potřeba nové školy, ordinace nebo domovy pro seniory. Praha má v rukou nástroj, který pomůže městu růst chytře a udržitelně,“ řekl Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.

Celkově by měl počet obyvatel metropole vzrůst ze současných cca 1,38 milionu až na 1,68 milionu v roce 2050. Prognóza ale pracuje i s variantou vyššího růstu až k hranici 1,9 milionu. S tím souvisí nejen vyšší nároky na školství a zdravotnictví, ale také na komunitní, rekreační a kulturní infrastrukturu – jako jsou knihovny, komunitní centra nebo hřiště.

 Dobrou zprávou je, že v řadě oblastí má Praha již nyní velmi dobrou dostupnost – týká se to například parků, dětských hřišť nebo obchodů s potravinami. I zde ale bude potřeba doplňovat kapacity tam, kde poroste zástavba nebo přibude obyvatel.

„Praha je jedno z nejkrásnějších měst na světě a není divu, že dynamicky roste. Nárůst počtu obyvatel nabízí spoustu příležitostí, ale také řadu výzev, které je třeba včas řešit. V tomto směru je klíčová proměna brownfieldů na živé městské čtvrti, polidštění veřejného prostoru a v neposlední řadě výstavba městských bytů, které zlepší dostupnost bydlení pro všechny. Ve všech směrech se rozhodujeme na základě podrobných dat, které zpracovává a analyzuje Institut plánování a rozvoje a nyní jsou přehledně dostupné skrze dokončenou Prognózu obyvatel a veřejné vybavenosti nebo na portále Územně analytických podkladů,“ uvedl Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

 Studie se zaměřuje na demografický vývoj a stav klíčových typů veřejné vybavenosti – od škol přes domovy pro seniory až po kulturně-komunitní centra. Ukazuje, že některé kapacity nestačí už dnes. Bez včasného rozšíření se tyto rozdíly do roku 2050 ještě výrazně prohloubí.

 „Průběžně kapacity škol navyšujeme a hledáme další vhodné prostory i ve spolupráci s městskými částmi, abychom byli připraveni na rostoucí potřeby obyvatel. Bohužel tento proces nejde zatím zcela ruku v ruce s poptávkou, jelikož se potýkáme s převisem dětí například ze Středních Čech nebo Ukrajiny,“říká Antonín Klecanda, radní hl. m. Prahy pro oblast školství.

 Vedle rostoucího počtu dětí ukazuje prognóza i výrazné stárnutí populace. Počet obyvatel starších 80 let by se měl do roku 2050 zvýšit o 79 %, což bude vyžadovat nejen více lůžek v domovech pro seniory, ale i podporu terénních sociálních služeb a vyšší kapacity ordinací praktických lékařů.

 „Tato prognóza potvrzuje trend, který v Praze sledujeme už několik let – obyvatel nejen že přibývá, ale populace stárne a tím se nám navyšuje poptávka po sociálních a zdravotních službách. Praha se dlouhodobě potýká s nedostatkem kapacit a to jak u pobytových, tak i u terénních sociálních služeb. I proto jsem ráda, že Institut plánování a rozvoje pravidelně monitoruje a předkládá vývoj a počet obyvatel, tak abychom mohli přizpůsobovat naše  plány sociální politiky do budoucna. Musím konstatovat, že to co nás nejvíce brzdí v rozvoji kapacit sociálních služeb jsou podfinancované sociální služby ze strany Ministerstva sociálních věcí, kdy Praha jako kraj dostává nejméně peněz na počet obyvatel ze všech krajů a neuvěřitelně dlouhý proces při stavebním řízení, kdy od záměru stavby např. nového domova pro seniory do jeho realizace uplyne v průměru více než 8 let. I proto velmi aktivně spolupracuji s městskými částmi, tak abychom se společně podíleli například na výstavbě domovů pro seniory, bytových domů a dalších sociálních a zdravotnických zařízení,“ říká Alexandra Udženija, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví.

 Studie je volně dostupná na webu https://uap.iprpraha.cz/pov, kde lze prostřednictvím interaktivních dashboardů prozkoumat stav a vývoj jednotlivých typů veřejné vybavenosti po městských částech i menších územních celcích.