Změny klimatu jsou v městském prostředí zesilovány efektem tepelného ostrova, který vzniká v zastavěných oblastech. Materiály typické pro zastavěné prostředí pohlcují sluneční záření a akumulují teplo. Na rozdíl od stromů a ostatní vegetace ale nestíní ani nechladí své okolí odpařováním vody. K ohřívání města navíc přispívá i běžný obyvatel svojí činností, teplo
vytvářejí motory aut, klimatizace i spotřebiče nahromaděné na malé ploše.

“Zastavění, pokud není dobře promyšlené, navíc zabraňuje proudění vzduchu. Horko tak nemá kudy zmizet a teplota vzduchu tak bývá v první polovině tropické noci třeba na Starém
Městě nebo v Holešovicích i o 7 stupňů vyšší než na okraji Prahy, například v Ruzyni,” říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.
Rozdíly teplot se nejvíce projevují právě v noci, protože městské prostředí se tolik neochlazuje. Do vzduchu se naopak dostává teplo nakumulované za celý den v budovách a
zpevněných površích, jako jsou parkoviště, chodníky nebo silnice.

Storymapa ukazuje, jak se data o teplotě v metropoli dají využít. Přehřívání sledujeme několika způsoby, které kombinujeme. Každá metoda poskytuje jiný pohled a detail, mají ale i své limity. Využíváme měření na meteorologických stanicích, data ze satelitů i digitální model PALM, který propojuje meteorologická data s 3D modelem Prahy a dopočítává teplotu vzduchu i povrchů přímo v ulicích.

“Díky podrobným datům o tepelném ostrově Prahy můžeme už při plánování nových čtvrtí vybrat riziková místa a dobře využívat adaptační opatření. Už v návrhu tak můžeme pracovat
třeba s orientací budov, vegetací nebo správnými materiály i barvou povrchů. Je také možné vyhodnotit dopady výšky budov nebo rozložení obytných bloků ve čtvrti na teplotu i proudění vzduchu,” doplňuje Boháč.