„Hlavním úkolem studie bylo nastínit možnosti rozvoje sídliště Ďáblice zejména z pohledu veřejného prostoru, zachování a doplnění adekvátní vybavenosti a drobných urbanistických zásahů při respektování a zachování stávajících hodnot. Studie bude sloužit jako podklad pro rozhodování v území a zpracování plánu revitalizace,” říká náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

„Klíčový pro nás byl názor místních obyvatel. Velmi si vážím toho, že jsme na úpravě studie pracovali spolu s městskou částí a právě se zástupci z řad místních, byť cesta k cíli nebyla jednoduchá. Na pražské poměry jde o celkem unikátní příklad společné dohody, jak by místo mělo být chráněno a rozvíjeno do budoucna,” dodává Hlaváček.

Nejvýraznější emoce vzbuzovala v původní studii navrhovaná zástavba na městských pozemcích podél ulice Střelničná. Ta již v přepracované studii nefiguruje. Finální studie se věnuje zejména veřejnému prostoru, zeleným plochám, ulicím a zástavbě, a navrhuje opatření, která by mohla zvýšit atraktivitu lokality a kvalitu života na sídlišti. 

Výjimečnost této studie spočívá v tom, že není zaměřena primárně na stavební rozvoj, ale na celkové fungování sídliště a respektování jeho stávající struktury. Studie také prověřuje možnosti budoucího rozvoje lokality, který by umožnil efektivnější využití pozemků spravovaných hl. m. Prahou pro potřeby dostupného bydlení, občanské vybavenosti a komunitního života.

Studie také předkládá možnosti rozvoje lokalit, pro které by se mohlo najít nové využití z hlediska komunitního života a občanské vybavenosti, a to za předpokladu správy hl. m. Prahou.

„Samozřejmostí je provazba na Metropolitní plán. Studie Ďáblic nám navíc napovídá, jakým způsobem lze přistupovat k revitalizaci pražských sídlišť, a to jak k jejich ochraně, tak k případnému rozvoji,” říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který studii zpracovával.

„Děkuji hlavnímu městu a Institutu plánování a rozvoje za vytvoření Územní studie sídliště Ďáblice. Její projednávání s Prahou 8 i místními spolky stálo všechny zúčastněné hodně sil. Výsledek ale stojí za to. Na Osmičce dlouhodobě bojujeme proti zahušťování sídlišť, naopak je naším cílem zlepšit kvalitu života jejím současným obyvatelům. Studie by právě tomuto záměru měla významně dopomoci,” prohlásil Tomáš Hřebík, místostarosta Prahy 8 pro strategický rozvoj.

„Tvorba Územní studie sídliště Ďáblice má za sebou dlouhý příběh, na jehož začátku se v roce 2017 podařilo prosadit na Zastupitelstvu hl. m. Prahy nesouhlas s plánovanou výškovou zástavbou a následně v roce 2018 získat do vlastnictví Prahy 8 strategické pozemky v bezprostředním okolí staveb. To umožnilo vznik územní studie, na níž panuje shoda mezi magistrátem, městskou částí i místními spolky,” dodal Radomír Nepil, místostarosta Prahy 8 pro územní rozvoj.

„S výslednou podobou územní studie jsme spokojeni. Ačkoliv jsme se v průběhu tvorby v některých věcech s autory názorově rozcházeli, finální podoba zohledňuje požadavky všech zájmových skupin, čehož si vážíme. Budeme za občany Sídliště Ďáblice usilovat o to, aby se principy územní studie chránily a doporučení postupně realizovala na úrovni městské části i magistrátu,” řekl Jan Vocel, mluvčí spolku Krásné Kobylisy.

Celý proces pořizování studie řídil a koordinoval magistrátní Odbor územního rozvoje, který byl zodpovědný za finalizaci a kompletní vypořádání všech připomínek.

Studie je k dispozici zde. 

Historie sídliště Ďáblice

Ďáblice byly do roku 1968 samostatnou obcí na okraji Prahy. V 50. letech se začalo uvažovat o rozvoji tzv. Severního Města, jehož součástí byly také Ďáblice. Sever Prahy byl pro své příhodné přírodní podmínky určen k zástavbě převážně obytného charakteru již od prvních úvah o dalším poválečném rozšiřování města.

Část Ďáblic si však dodnes zachovala z hlediska urbanismu vesnický charakter.

Výsledné řešení sídliště Ďáblice navazuje na soutěžní návrh Vlastimila Durdíka a Jiřího Novotného z roku 1963, který dále rozpracovali Josef Polák, Vojtěch Šalda a hlavní architekt souboru Viktor Tuček. Ze soutěžního návrhu autoři převzali základní dopravní schéma, které umožnilo odvést tranzitní dopravu mimo sídliště, a koncept dvou hlavních křížících se pěších os. Sídliště je jedinečné tím, že mezi jednotlivými domy vznikla řada parčíků s rybníčky, vzrostlými stromy a množstvím zákoutí.