Hradební korzo se rozpíná od Mostu Legií u Národního divadla, až po Štefánikův most u Revoluční ulice. Cílem je zvýšit přístupnost nábřežních částí území a zkvalitnit významné městské třídy, jako je například ulice Na Příkopě nebo 28. října. Zlepší se zejména podmínky pro chodce, cyklisty a městkou hromadnou dopravu. Práce na projektu budou trvat rok.

Koncepce Hradební korzo má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v místě bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další 4 století.

„Hradební korzo je nepochybně jedno z nejvýznamnějších míst v Praze. V posledních letech se mu ovšem nedostávalo potřebné pozornosti, což se bohužel odrazilo na kvalitě veřejných prostranství. Je velmi důležité, aby vznikla koncepce, která představí ucelenou vizi o tom, jak se třída stane prostupnějším, příjemnějším a celkově lépe fungujícím místem“, vysvětluje Petr Hlaváček, náměstek primátora a radní pro územní rozvoj.

Koncepce Hradebního korza bude fungovat jako nadřazený dokument, který bude zavazovat jednotlivé menší projekty v rámci řešeného území. Princip návrhu se bude soustředit na užívání území, proměnu fyzického prostoru a na stanovení akčního plánu, který bude vymezovat časový a finanční rámec jednotlivých změn.

Mezi hlavní cíle koncepce patří:

• Revitalizovat a zkvalitnit veřejná prostranství hlavní městské třídy – zaměření zejména na povrchy, mobiliář, zeleň a vizuální smog
• Navrhnout nové trasy a cesty pro chodce a cyklisty
• Podpořit kulturní aktivity a umění ve městě
• Optimalizovat dopravní režim a zásobování města
• Prověřit možnost tramvajové dopravy
• Vytvořit harmonogram jednotlivých změn a rekonstrukcí

Celý projekt bude konzultován napříč všemi dotčenými aktéry v území, jako je například městská část Praha 1, Dopravní podnik, Technická správa komunikací nebo Národní památkový ústav.

„Hradební korzo se skládá ze tří úseků, které dnes vnímáme samostatně. Měly by však tvořit jeden celek. Úsek mezi Jungmannovým náměstím a náměstím Republiky je už dnes plnohodnotnou pěší třídou a obchodní ulicí. Příležitostí je zvýšit kvalitu i obou navazujících úseků a spojit tak fungující veřejná prostranství v centru města s nábřežím,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Koncepce bude v souladu se strategickými dokumenty města, zejména pak s Manuálem tvorby veřejných prostranství, Pražskými stavebními předpisy a Strategickým plánem.

Historie Hradebního korza

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

Foto: © Petr Topič, MfD