Studie zmapovala vývoj Prahy a Středočeského kraje z hlediska změny počtu obyvatel, výměry území i přístupů k plánování v posledním století s pohledem do budoucna. Na základě struktury je možné stanovit požadavky na infrastrukturu.
Během dvacátého století došlo k postupnému zvětšování administrativního území Prahy na dvacetičtyřnásobek plochy. Počet Pražanů se však zvýšil pouze pětapůlkrát. Praha je řádově větší než ostatní města v regionu a podle demografické prognózy bude počet jejích obyvatel nadále růst. Metropole zůstane jednoznačným centrem regionu i celého Česka.
Postupně doznívá suburbanizace, která území zasáhla na přelomu milénia. Tehdy výrazný a nekoordinovaný nárůst obyvatel v jednotlivých vesnicích vedl k požadavkům na zajištění dopravní obsluhy a další vybavenosti. Nyní přichází nový trend a největší kapacity nárůstu obyvatel jsou navrženy v Praze. V rámci koordinace jednotlivých infrastruktur ve studii se potvrzuje, že prioritou má být směřování rozvoje regionu do vybraných měst se skvělými infrastrukturními podmínkami, kde lze využít synergie napříč obory i z hlediska efektivně vynaložených prostředků na realizaci a správu díky většímu počtu uživatelů. Jedná se primárně o Prahu, Kladno, Kralupy nad Labem, Neratovice, Brandýs nad Labem-Starou Boleslav, Říčany, Benešov a Beroun.
Viz kapitoly III.2 až III.5 analytické části.