K návrhu zadání pořizovatel územního plánu (Odbor územního plánu magistrátu hl. m. Prahy, OÚP MHMP) obdržel celkem 1600 připomínek. „Většina z nich se ovšem netýkala samotného textu zadání, ale už přímo návrhu řešení Metropolitního plánu, který paradoxně ještě ani neexistuje,“ říká Jitka Cvetlerová, ředitelka OÚP MHMP.  „Zohlednili jsme všechny požadavky městských částí, občanských sdružení i jednotlivců, které nebyly v rozporu s dotčenými orgány státní správy a pojetím budoucího Územního plánu hl. m Prahy,“ dodává Roman Koucký, vedoucí Kanceláře metropolitního plánu ÚRM, který se přípravě zadání se svým týmem podílel.

Návrh zadání Metropolitního plánu je souborem obecných informací a úkolů pro zpracovatele územního plánu. Zadání říká, jaká bude základní koncepce plánu, jaké požadavky budou kladeny na charakteristiku jednotlivých lokalit a jaká bude budoucí kompozice města. Zadání bylo zpracováno a projednáno v souladu s usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy ze 7. června 2012 a novelou stavebního zákona, která začala platit 1. ledna 2013. „Zadání tak bylo připraveno ke schválení v orgánech města v nejkratším možném čase,“ říká primátor hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09), který finální verzi zadání předloží na zasedání Zastupitelstva 19. září 2013.

Po změně stávajícího systému územního plánování města dlouho volala velká část odborné i laické veřejnosti, zadání proto vychází z následujících zásad stanovených Zastupitelstvem (viz usnesení č. 2M/2 ze 7. června 2012).

Územní plán hl. m. Prahy (Metropolitní plán):

• má být srozumitelný, snadno použitelný a stabilní,
• má vymezit základní kompozici města i krajiny,
• má definovat strategii plošného vývoje města jako základní rámec pro utváření města v širším prostorovém kontextu,
• musí opustit tradiční členění a regulování území podle funkcí a přistoupit k členění a popisu území města podle urbánního charakteru.