Hodnoty (9. díl seriálu o ÚAP)
Pro pozitivní rozvoj města je nutné znát nejen jeho rizika, slabé stránky, ale také jeho pozitivní hodnoty, jeho potenciál. I když je snadné tyto fungující složky přehlédnout, neměli bychom rezignovat na jejich rozvoj a správu. Často až v případě náhlého zhoršení jejich stavu si uvědomujeme, že nejsou samozřejmostí a že se bez koncepce a investic neobejdou.
Mezi pozitivní hodnoty hl. m. Prahy bezpochyby patří:
- Kulturně-historické dědictví, nabízející širokou škálu uměleckých slohů od románského období po současnost. Zejména pak Památková rezervace hl. m. Prahy, která je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.
- Pestrá městská krajina, která díky zastavěným vrcholkům, zelným klínům zasahujícím až do centra města, jež protíná řeka Vltava, vytváří město velkolepé, ale zároveň intimní.
- Přírodní bohatství s řadou zvláště chráněných území, živočichů, rostlin a evropských významných lokalit (Natura 2000); Divoká Šárka, Vyšehradská skála, Prokopské údolí, Barrandovské skály.
- Rozvojový potenciál v kompaktním městě, tedy velké možnosti „recyklace“ zničených či opuštěných lokalit, zejména bývalých industriálních a drážních území, která jsou často ve velmi atraktivních polohách v širším centru města. Velký potenciál tkví také v drobných úpravách veřejných prostranství a městského parteru.
- Veřejná doprava, již historicky hojně využívaná, s páteřním systémem pražského metra, dobře založenou tramvajovou sítí a dosud dostatečně nevyužitými možnostmi železniční dopravy.
- Ekonomická výkonnost, tedy dobré hodnocení ratingových agentur, důvěryhodnost a stabilita města pro investory, rozvoj služeb; díky čemuž se Praha pyšní čtvrtinovým podílem na tvorbě celkového HDP ČR.
- Nadprůměrná životní úroveň a sociální stabilita, konkrétně nízká míra nezaměstnanosti, pestrá nabídka trhu práce. Praha je také sídlem významných zdravotních zařízení, kulturních institucí a úřadů. Nedochází zde ke vzniku ghett ani k segregaci jednotlivých etnických či socioekonomických skupin obyvatelstva.
- Dostupné služby technické infrastruktury (veřejný vodovod, kanalizace, zásobování energiemi, kvalitní sítě pro přenos informací).
- Rekreační příležitosti ve vnějším pásmu města; Tichá a Divoká Šárka, Prokopské a Dalejské údolí, Klánovický a Kunratický les, Trojská kotlina, Hostivařská přehrada, břehy Vltavy a Berounky.
- Rozvinutá věda, výzkum a vysoké školství, neboť v Praze sídlí ¾ vědeckých institucí ČR, stovky vědeckovýzkumných firem a organizací a v neposlední řadě také osm veřejných vysokých škol a polovina všech soukromých škol (v Praze studuje na 150.000 studentů, tedy 39% z celkového počtu studentů v ČR).
Desátý a zároveň poslední díl seriálu o územně analytických podkladech bude věnován slabým stránkám a problémům, se kterými se Praha potýká.
Dne 25. října 2012 byla Zastupitelstvem hlavního města Prahy projednána aktualizace Územně analytických podkladů, které slouží jako zdroj při plánování rozvoje území (včetně přípravy územního plánu města a dalších důležitých dokumentací) a charakterizují významné hodnoty a problémy města, i limity a potenciál jeho dalšího rozvoje. Kromě prostorových vztahů jsou v nich zohledněny také ekonomické, sociálně demografické a kulturní aspekty nebo například úroveň životního prostředí.
Z pohledu občana Prahy jde o velmi cenné informace, avšak je pochopitelné, že ne každý má chuť a čas pročítat takto obsáhlé dílo. Proto jsme pro vás připravili nový seriál o Územně analytických podkladech hl. m. Prahy. Postupně se chystáme představit celý dokument formou upoutávek tak, aby bylo jasné, co je jeho obsahem.
Kompletní aktualizované Územně analytické podklady hl. m. Prahy naleznete na zde.
Mohlo by Vás také zajímat
Štvanická lávka získala ocenění Víta Brandy za unikátní design i rychlejší a bezpečnější cestování
Urbanistická studie představuje Hutě jako klidnou rezidenční čtvrť pro 13 000 lidí
