Přejít na hlavní obsah

Historie Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy

První krůčky (1889 - 1945)

Přestože samotný Institut vznikl až v nedávné historii, první novodobé urbanistické návrhy na budoucí zástavbu v Praze najdeme už koncem 19. století (Plán polohy a výšek královského hlavního města z roku 1889 či o dva roky starší Plán asanačních obvodů). Tyto dokumenty řešily například nezbytné technické vybavení, systémy odkanalizování a zásobování vodou a o něco později i dopravní koncepci.

Počátek vzniku samostatného pražského urbanistického pracoviště lze datovat do dvacátých let 20. století, tedy do období vzniku československého státu. Tehdy byly k území metropole připojeny téměř čtyři desítky okolních obcí jako například Vinohrady, Žižkov, Smíchov nebo Karlín, a vznikla tzv. Velká Praha, která zabírala území o rozloze 172 km2 a měla 686 000 obyvatel. Veškerou stavební činnost na území hlavního města Prahy a v jejím nejbližším okolí měla řídit Státní regulační komise pro Prahu a okolí, vzniklá v únoru roku 1920. Ta byla tvořena jedním předsedou, kterého jmenovala vláda a dalšími osmi členy, jmenovanými ministrem veřejných prací. Funkční období trvalo 3 roky. Úlohou komise byla práce na Regulačním a zastavovacím plánu hlavního města. Prvním předsedou se stal významný architekt Josef Sakař, druhým byl vodohospodářský inženýr Eustach Mölzer, který komisi vedl až do jejího zániku v roce 1939. Významným pracovníkem Státní regulační komise byl rovněž architekt Max Urban, autor urbanistického projektu Ideální velká Praha (1918) a filmových ateliérů na Barrandově (1931 – 1933). Urban svojí prací velmi výrazně přispěl k rozvoji plánování českých měst a obcí. Výstavbu Prahy komise ovlivňovala funkčním určením ploch, stanovením uličních čar, uliční sítě, výšky zastavění a dopravním plánem. Ovlivňování vlastní architektury však náleželo pražskému magistrátu.

V období 2. světové války řídila rozvoj Prahy tzv. „Plannungskomission“. Pod jejím německým vedením pracovali na naordinovaných a mnohdy monumentálních záměrech i významní čeští architekti (např. A. Benš, J. Novotný nebo M. Urban).

Poválečné období (1945 - 1961)

Po roce 1945 začala fungovat opětovně počeštělá Plánovací komise, kterou vedl architekt Adolf Benš. Jejím hlavním cílem bylo nahradit nevyhovující regulační plán. Plánovací komisi však město v roce 1951 rozpustilo a řízení rozvoje se ujal náměstek pražského primátora. Koncepční práce vykonávala městem založená Kancelář pro územní plán hlavního města Prahy. Jejím stěžejním úkolem byly práce na návrhu komplexního územního plánu. V čele kanceláře tehdy stanul renomovaný architekt Jiří Novotný, autor řešení Letenského tunelu a urbanistického konceptu sídlišť Invalidovna či Ďáblice. Již v roce 1952 pod jeho vedením vznikl první náčrt plánu, který byl dále aktualizován a doplňován po dobu následujících deseti let.

Útvar hlavního architekta (1961 - 1994)

1. května 1961 byl jako rozpočtová organizace tehdejšího Národního výboru hl. m. Prahy založen Útvar hlavního architekta (ÚHA), pod jehož vlajkou pokračovaly veškeré práce na dokončování územního plánu z roku 1952. Útvar tvořily týmy architektů, dopravních inženýrů, demografů a zeměměřičů pod vedením hlavního architekta, jmenovaného radou Národního výboru hl. m. Prahy, Jiřího Voženílka. Definitivní návrh byl hotov v roce 1962, o dva roky později takzvaný Směrný územní plán Prahy schválila vláda.

K výraznému rozvoji Prahy přispělo v této době její další rozšíření. V roce 1968 se k Praze připojila dvacítka obcí, v roce 1974 pak dalších 30. Rozloha Prahy tím narostla na skoro 500 km2. V roce 1971 se stal hlavním architektem Prahy profesor Blahomír Borovička. Ten na tomto postu setrval celá sedmdesátá a osmdesátá léta a navzdory nepříznivému politickému období se mu podařilo zajistit odbornou činnost ÚHA. Od počátku 70. let ÚHA sídlil v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí.

Po roce 1989 byl ÚHA veřejností vnímán jako produkt socialistického systému. V souladu s probíhajícími změnami v oblasti veřejné správy byl ÚHA k 1. červenci 1994 transformován do dvou organizací:

  • Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) – rozpočtová organizace zodpovědná za zpracování územního plánu
  • Odbor územního rozhodování Magistrátu hl. m. Prahy – zajišťující územní rozhodování v přenesené působnosti

Touto transformací zanikla po 30 letech funkce hlavního architekta a byla nahrazena funkcí ředitele Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. Posledním hlavním architektem tak byl v letech 1989 – 1994 architekt Ivo Oberstein, který je například autorem ideové koncepce Jihozápadního Města. Prvním ředitelem ÚRM se poté stal architekt Karel Hejtmánek, který ve funkci působil až do roku 2000.

Prvním polistopadovým (přechodným) plánem se stal v roce 1994 Plán stabilizovaných území. Ten byl již schválen Zastupitelstvem hl. m. Prahy, nikoliv vládou tak, jak tomu bylo u předešlých plánů.

Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) (1994 - 2013)

Jednou ze základních činností Útvaru rozvoje města (ÚRM) je zpracování (a údržba) územního plánu. Územní plán Sídelního útvaru hl. m. Prahy byl schválen 9. září 1999 jako první polistopadový územní plán pro celé území Prahy. Neujasněnost koncepce i pojetí územního plánu, stejně jako projednávání v nových podmínkách s občany i se zastupiteli městských částí vyústilo v dlouhé a bouřlivé projednávání před schválením územního plánu a následně i v nekončící řadu jeho změn. Vedoucím architektem tohoto územního plánu byl Ing. arch. Petr Durdík.

Vzhledem k pojetí a zpracování územního plánu již od prvních dnů jeho účinnosti nastala potřeba jeho změn a tento proces probíhá dodnes. Mezi nejvýznamnější změny patřila tzv. povodňová změna, přijatá v roce 2004, která řešila územní následky povodní z roku 2002, a dále změna Z 1000/00, zvaná revize územního plánu, která měla za cíl alespoň částečnou aktualizaci a zjednodušení metodiky územního plánu.

Dalším významným dokumentem, který vznikl na půdě ÚRM, byl Strategický plán, schválený 25. května 2000. Jeho cílem bylo definovat základní cíle, priority a cesty řešení klíčových otázek rozvoje města na období 15 – 20 let.

Po roce 2000 zažil ÚRM několik transformací:

  • ledna 2001 se ÚRM stal pod vedením ředitelky Ing. Světlany Kubíkové příspěvkovou organizací města (do té doby fungoval jako rozpočtová organizace)
  • srpna 2001 byl ÚRM zařazen do struktury města jako samostatná sekce Magistrátu hl. m. Prahy – Útvar rozvoje města
  • března roku 2005 až dosud funguje ÚRM opět jako příspěvková organizace

K důležitým změnám došlo schválením nového stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), který je účinný od 1. 1. 2007. Nový stavební zákon zakotvil v právním řádu nové typy územně plánovacích podkladů a dokumentací, z nichž se Prahy týkají především Územně analytické podklady a Zásady územního rozvoje. Ty začal ÚRM připravovat v roce 2007, kdy také ZHMP rozhodilo o pořízení nového územního plánu.

V roce 2007 opustil ÚRM (již pod vedením nového ředitele Ing. Bořka Votavy) historické budovy Martinického paláce na Hradčanech a přestěhoval se do prostor původně určených institucím plánujícím rozvoj města v areálu Emauz ve Vyšehradské ulici.

V tomtéž roce byly pod ÚRM převedeny činnosti spojené se správou a koordinací rozvoje digitálních map Prahy a geografických informačních systémů ze zrušeného Institutu městské informatiky Praha (IMIP). IMIP fungoval jako příspěvková organizace hl. m. Prahy od roku 1991 a jeho hlavní náplní byla systematická aktualizace a rozvíjení Souboru digitálních map Prahy (SDMP). Postupně tak ÚRM v následujícím období připravil projekty jako například Digitální mapy Prahy, 3D modelu zástavby a zeleně a mnoho dalších. Geografická data jsou zpřístupňována na Geoportálu hlavního města Prahy.

V roce 2012 bylo usnesením ZHMP rozhodnuto o zrušení konceptu územního plánu a také o přípravě nového územního plánu, nazvaného Metropolitní územní plán.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) (2013 - dnes)

V listopadu 2013 byla dokončena transformace Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) v Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha). Cílem transformace je vrátit Prahu mezi nejvyspělejší evropské metropole, k čemuž je třeba zvýšit důraz na koncepční přístup při plánování rozvoje.

Nezbytnou součástí transformace je rozšíření agendy a vysoké požadavky na odbornost zaměstnanců. Jen tak je možné zajistit takovou úroveň výstupů, aby IPR Praha dostál současným nárokům na kvalitu plánování a rozvoje města.

V souvislosti s rozšířením agendy vznikla v roce 2012 ještě pod hlavičkou ÚRM nová koncepční pracoviště Kancelář metropolitního plánu a Kancelář veřejného prostoru. Jejich společným cílem je vrátit do oblasti plánování a správy města důraz na vysokou kvalitu života. Mezi hlavní činnosti IPR Praha nově patří také výzkumná a vzdělávací činnost a využívání dat, informací a znalostí jako součást aplikovaného výzkumu.

IPR Praha mění systém plánování a rozvoje hlavního města, klíčové dokumenty zpracovává souběžně, což umožní vytvořit nový provázaný a ucelený systém, který bude odpovídat potřebám metropole ve 21. století.

Nezbytným prostředkem k dosažení vysoké kvality plánování a správy města je srozumitelná a otevřená komunikace a aktivní spolupráce s veřejností a dalšími aktéry rozvoje města. Proto v roce 2013 vznikla Kancelář komunikace a prezentace, která pořádá semináře a workshopy pro městské části nebo přednášky pro veřejnost, aktualizuje webové stránky a komunikuje na sociálních sítích.

Přehled osobností na vedoucí pozici IPR/ÚRM/ÚHA

1961 – 1970 Ing. arch. Jiří Voženílek (ÚHA)

1970 – 1988 prof. Ing. arch. Blahomír Borovička, CSc. (ÚHA)

1988 – 1990 prof. Ing. arch. Karel Bláha, DrSc. (ÚHA)

1990 – 1994 doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc. (ÚHA)

1994 – 2000 Ing. arch. Karel Hejtmánek (ÚRM)

2000 – 2006 Ing. Světlana Kubíková (ÚRM)

2006 – 2011 Ing. Bořek Votava (ÚRM)

2011 – 2013 Mgr. Jana Vaněčková (ÚRM)

2013 – 2014 Tomáš Ctibor (IPR)

20152016 Ing. arch. Petr Hlaváček (IPR)

2016 Mgr. Ondřej Boháč

[[psyoGallery:album_id=20]]

Jak se plánovala Praha? Brožura o historii IPR Praha

Jak se plánovala Praha? Historie IPR Praha | How was Prague planned? History of IPR Prague

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Novou podobu Florence navrhnou architekti z UNIT, A69 a MARKO&PLACEMAKERS. Vítězný návrh na proměnu pražské čtvrti vzešel z mezinárodní soutěže

Ilustrační obrázek aktuality

Nová tvář Florence. Tři finální návrhy na proměnu pražské čtvrti odhalí výstava v CAMPu

Ilustrační obrázek aktuality

Praha připraví krajinářskou studii Trojmezí. V území mezi Hostivaří a Záběhlicemi se uvažuje o biotopu i komunitní zahradě

Všechny články