Přejít na hlavní obsah

Jak probíhají přípravy Metropolitního plánu?

Proces přípravy návrhu Metropolitního plánu musí odpovídat zákonnému rámci. Pro jednoduchou orientaci jsme pro vás připravili přehledný harmonogram, ze kterého vyplývá v jaké fázi příprava Metropolitního plánu je, jaké již proběhly kroky podle stavebního zákona a jaké kroky proběhly nad rámec minimálních požadavků daných zákonem.

Zadání Metropolitního plánu

Schválený návrh zadání Územního plánu hl. m. Prahy (Metropolitního plánu)

Nejčastější otázky a odpovědi k návrhu zadání Metropolitního plánu (FAQ)

 

Návrh zadání byl zveřejněn 15. 3. 2013. Připomínky k návrhu zadání mohl uplatnit každý do 18. 4. 2013 včetně, a to prostřednictvím internetové aplikace zadani.uppraha.cz/pripominky/ nebo po vyplnění formuláře odeslaného poštou.

Veřejná vyhláška o projednání návrhu zadání Územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu)

 

Připomínky k zadání Metropolitního plánu (4,3 MB | PDF)

 

V návrhu zadání je stanoveno, že Metropolitní plán definuje jako základní jednotku plánu plochy – „lokality“ popsané především na základě shodného urbanistického charakteru. Určujícím kritériem pro vymezení lokalit, tzn. ploch s rozdílným způsobem využití a specifickými požadavky na uspořádání, bude stejný nebo obdobný charakter území, tj. jejich existující a navrhované uspořádání a existující a navrhovaný způsob využití. Metropolitní plán vymezí základní prostorovou kompozici města a jeho krajinného zázemí, definuje strategii plošného vývoje města, přitom bude akcentovat rozvoj jako zlepšování dosavadního stavu, nikoliv jako expanzi a exploataci (dosud) nezastavěné krajiny, bude akcentovat rozvoj jako zintenzivnění, zkvalitnění a zesílení prožitku města.

Zapojení stakeholderů

Do přípravy návrhu Metropolitního plánu se zapojilo mnoho aktérů. Zde je jejich stručný přehled:

  • Kancelář Metropolitního plánu na IPR Praha.
  • Metropolitní plán vznikal v intenzivní spolupráci s dalšími kancelářemi IPR Praha: Sekcí strategií a politik, která vytváří Strategický plán Prahy, Sekcí prostorových informací, která sbírá a analyzuje nejrůznější data o Praze, Sekcí infrastruktury a krajiny či Kanceláří veřejného prostoru.
  • Během přípravy Metropolitního plánu proběhla 3 kola pracovních konzultací se zástupci městských částí nad rozpracovaným návrhem plánu.
  • Na Fakultě architektury ČVUT byl připravován a dokončen výzkumný projekt v rámci grantu „Metodika zadávání územních plánů“, který byl s přípravou Metropolitního plánu úzce propojen.
  • Na stanovení výškové regulace spolupracoval tým Managment Planu UNESCO.
  • Během příprav územního plánu se využívala data od magistrátních odborů, policie, záchranné služby apod., probíhaly četné konzultace s Národním památkovým ústavem.

Harmonogram zpracování Metropolitního plánu

Na jakých podkladech Metropolitní plán vznikal?

Příprava Metropolitního plánu je postavena na „praktické“ informační základně, která se skládá z měřitelných nebo empirických dat a popisu infrastruktury. Jsou to následující soubory informací:

Územně plánovací dokumentace: Klíčovým podkladem byly ale i Zásady územního rozvoje (právní stav po aktualizaci č.1)platný územní plán hl. m. Prahy (1999) i nové územně analytické podklady z roku 2014. V těch jsou pro celou Prahu zmapována všechna veřejná prostranství i budovy včetně detailů v praxi tvořící fyzický obraz města.

Analýzy a prognózy byly dalším podkladem při zpracování návrhu Metropolitního plánu. IPR pracoval s analýzou vedut, deficitů veřejné vybavenosti, 3D analýzou výškové zástavby, demografickou prognózou, dopravními a územními studiemi.

Podklady od městských částí: Od roku 2013 spolupracují zpracovatelé Metropolitního plánu intenzivně se zástupci městských částí, kteří postupně poskytovaly podklady o svém území. V průběhu tří let městské části IPR poskytli popis svého území, údaje o podstatě ekonomického růstu, inventuru stávajících územních studiích a uvažovaných území k rozvoji a představu o směřování městské části. Následně městské části vyplnili informace o hodnotách, problémech a potenciálech na svém území také elektronicky ve webové aplikaci.

Jak se zapojit?

Proces projednávání Metropolitního plánu bude trvat několik let, a to mimo jiné v závislosti na množství připomínek, které budou podány. Přičemž podle stavebního zákona musí plán začít platit do začátku roku 2022. Součástí tohoto procesu je  společné jednání a veřejné projednání, ve kterých může podat své připomínky i široká veřejnost. Všechny podané připomínky vypořádá magistrátní odbor územního rozvoje ve spolupráci s IPR Praha. Na základě výsledků projednání pak odbor územního rozvoje upraví návrh plánu.

Společné jednání
Návrh Metropolitního plánu bude poprvé zveřejněn 60 dní před zahájením společného jednání (podle stavebního zákona je minimum 15 dní). Po uplynutí této lhůty bude následovat 30 dní, kdy bude moct každý zájemce podat své připomínky k návrhu. Na později zaslané připomínky nebude možné brát zřetel.

Veřejné projednání
Upravený návrh Metropolitního plánu zveřejní magistrátní odbor územního rozvoje veřejnou vyhláškou 30 dní před začátkem veřejného projednání a následně bude mít veřejnost 7 dní na podání druhé vlny připomínek, které následně opět vyhodnotí pořizovatel ve spolupráci s IPR Praha.

Lektorské posudky Metropolitního plánu pracovní verze 3.2 se znalostí verze 3.3

Lektorské posudky byly zadány Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy v létě roku 2017 k posouzení pracovní verze návrhu Metropolitního plánu ve verzi 3.2, která byla předána posuzovatelům a byla později doplněna výběrem dokumentace verze 3.3 odevzdané 29. 9. 2017 ke kontrole pořizovateli.

Lektorské posudky sloužily jako zpětná vazba pro zpracovatele Metropolitního plánu. S posuzovateli proběhlo po zadání zakázky úvodní setkání k vysvětlení záměru zpracovatele, a to obdržet od významných architektů, urbanistů a odborníků na problematiku územního plánování lektorský posudek k připravované dokumentaci Metropolitního plánu. Na úvodním jednání bylo domluveno, že proběhne další setkání posuzovatelů a autorského týmu k zodpovězení případných dotazů, které proběhlo dne 24. 10. 2017.  Na základě proběhlé diskuze někteří lektoři upravili svoje finální posudky. Lektorské posudky byly odevzdány v listopadu 2017 a byly využity k dokončení návrhu Metropolitního plánu pro jednání dle §50 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění.
Ing. arch. Bohumil Beránek
Ing. Jitka Cvetlerová
Ing. arch. Dipl.Pavel Hnilička
prof. Ing. arch. Jan Jehlík
Ing. arch. Irena Králová
Ing. Tomáš Novotnýdoc.
Ing. arch. Ivan Plicka, CSc.
JUDr. PhDr. Jiří Plos
doc. Ing. arch. Michal Sedláček
Ing. arch. Petr Starčevič
RNDr. Milan Svoboda

Zajímá vás více informací o Metropolitním plánu?

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Nová tvář Florence. Tři finální návrhy na proměnu pražské čtvrti odhalí výstava v CAMPu

Ilustrační obrázek aktuality

Lepší správa zeleně v Praze. Všechna data nově na jednom místě

Ilustrační obrázek aktuality

Praha připraví krajinářskou studii Trojmezí. V území mezi Hostivaří a Záběhlicemi se uvažuje o biotopu i komunitní zahradě

Všechny články