Přejít na hlavní obsah

Epidemie koronaviru se podepsala na spotřebě energií. V jaké části Prahy se projevila nejvíce?

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) se spojil společně s Magistrátem hl. m. Prahy a dodavateli energií a vytvořil přehled odběru elektřiny, plynu a vody Pražanů za uplynulé dva roky. Z dat jednoznačně vychází, že v roce 2020 došlo k poklesu odběru energií v porovnání s rokem 2019. Největší změny jsou vidět v centru města, což je nejspíše spojeno s úbytkem turismu kvůli koronavirové pandemii.

Ilustrační obrázek aktuality

Jak vypadala spotřeba energií v roce 2019 a 2020?

„Těší mě, že máme k dispozici data, která nám pomohou lépe porozumět tomu, jaký dopad měl koronavirus na život v Praze. Je zajímavé vidět, jak se razantně snížilo čerpání energií v centru Prahy a místech, kde jsou kancelářské objekty. Data budeme dále analyzovat a výsledky určitě zaneseme do budoucích plánů a projektů na rozvoj Prahy, “ vysvětluje Jan Chabr, radní pro oblast správy majetku a majetkových podílů.

Výsledky dat od jednotlivých dodavatelů energií jasně ukazují pokles čerpání energií v loňském roce. Kromě poklesu turismu za sníženým čerpáním stojí i práce z domova, která zapříčinila nízké čerpání kancelářských komplexů. Zajímavostí také je fakt, že se v datech neprojevila zvýšená spotřeba energií v domácnostech právě kvůli práci z domova. Data lze interpretovat tak, že lidé i před koronavirovou pandemií nechávali svá obydlí vytápět v době, kdy byli v kanceláři. Celkově tak z pohledu spotřeby energií práce z domova neměla tak velký dopad na spotřebu domácností.

„Za poslední rok se potřeby města a jeho obyvatel výrazně proměnily. V takových případech je dobré mít podrobná data, která nám pomáhají porozumět tomu, jak se změny projevují. Proto jsem rád, že tato data máme k dispozici a můžeme je využívat k plánování budoucnosti,“ komentuje Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního plánování.

Jak dokazují i data od mobilních operátů, tak se v roce 2020 proměnil pohyb lidí po městě. Pražané cestovali výrazně méně, než v roce 2019 a více zůstávali doma. Data Územně analytických podkladů, které vyznačují nejobydlenější části města také stvrzují, že nejvíce lidí v loňském roce trávilo většinu dne ve svém obydlí.

„Díky spolupráci magistrátu a dodavatelů energií se nám podařilo sjednotit data, která nám velmi pomohou při naší práci. Změna chování Pražanů a jejich návyků v důsledku pandemie bude určitě přesahovat i do dalších let, proto je dobré tyto změny monitorovat a porozumět jim již nyní, vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

IPR přiblížil práci urbanisty pomocí storytellingu. Za svůj počin získal mezinárodní ocenění

Ilustrační obrázek aktuality

Tři čtvrtiny Pražanů vnímají klimatickou změnu jako hrozbu. IPR zjišťoval, jak jsou lidé spokojeni se životem v Praze

Ilustrační obrázek aktuality

Do první fáze krajinářsko-urbanistické soutěže na Příměstský park Soutok postupují týmy z Evropy, Asie i Ameriky

Všechny články