Jak vypadala spotřeba energií v roce 2019 a 2020?

„Těší mě, že máme k dispozici data, která nám pomohou lépe porozumět tomu, jaký dopad měl koronavirus na život v Praze. Je zajímavé vidět, jak se razantně snížilo čerpání energií v centru Prahy a místech, kde jsou kancelářské objekty. Data budeme dále analyzovat a výsledky určitě zaneseme do budoucích plánů a projektů na rozvoj Prahy, “ vysvětluje Jan Chabr, radní pro oblast správy majetku a majetkových podílů.

Výsledky dat od jednotlivých dodavatelů energií jasně ukazují pokles čerpání energií v loňském roce. Kromě poklesu turismu za sníženým čerpáním stojí i práce z domova, která zapříčinila nízké čerpání kancelářských komplexů. Zajímavostí také je fakt, že se v datech neprojevila zvýšená spotřeba energií v domácnostech právě kvůli práci z domova. Data lze interpretovat tak, že lidé i před koronavirovou pandemií nechávali svá obydlí vytápět v době, kdy byli v kanceláři. Celkově tak z pohledu spotřeby energií práce z domova neměla tak velký dopad na spotřebu domácností.

„Za poslední rok se potřeby města a jeho obyvatel výrazně proměnily. V takových případech je dobré mít podrobná data, která nám pomáhají porozumět tomu, jak se změny projevují. Proto jsem rád, že tato data máme k dispozici a můžeme je využívat k plánování budoucnosti,“ komentuje Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního plánování.

Jak dokazují i data od mobilních operátů, tak se v roce 2020 proměnil pohyb lidí po městě. Pražané cestovali výrazně méně, než v roce 2019 a více zůstávali doma. Data Územně analytických podkladů, které vyznačují nejobydlenější části města také stvrzují, že nejvíce lidí v loňském roce trávilo většinu dne ve svém obydlí.

„Díky spolupráci magistrátu a dodavatelů energií se nám podařilo sjednotit data, která nám velmi pomohou při naší práci. Změna chování Pražanů a jejich návyků v důsledku pandemie bude určitě přesahovat i do dalších let, proto je dobré tyto změny monitorovat a porozumět jim již nyní, vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR.