Přejít na hlavní obsah

Reakce na článek sdružení Arnika: Přírodní lokality Prahy včetně Stromovky jsou a zůstanou nezastavitelné

Hlavní město reaguje na článek publikovaný dne 24. června 2021 na stránkách sdružení Arnika, kde byly nesprávně uvedeny informace ohledně Územně analytických podkladů hl. m. Prahy.

„V článku spolku Arnika zaznívá účelově chybná interpretace dokumentu Územně analytických podkladů. Považujeme proto za správné tyto informace uvést na pravou míru,“ uvádí Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje.

V článku publikovaném Arnikou je nesprávně uvedeno, že by se různé parky a další přírodní lokality mohly stát zastavitelnými. Přitom není novinkou, že přírodní území, jako jsou Stromovka, obora Hvězda, Motolský háj či svahy Troji v okolí Velké skály, byly označené jako „nestavební“ už v návrhu Metropolitního plánu z roku 2018 a jako nezastavitelné zůstanou i nadále. Zmíněné Územně analytické podklady navíc popisují současný stav, nikoli výhled do budoucna, a slouží jako jeden z podkladů pro tvorbu územního plánu. 

„Samotné označení toho, zda jsou lokality zastavitelné, či nikoliv, není úkolem Územně analytických podkladů, ale návrhové dokumentace, což je na úrovni obce územní plán a na úrovni kraje to jsou zásady územního rozvoje. Územně analytické podklady navíc nejsou závaznými, ale jedná se pouze o podklad,“ upřesňuje Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy. 

Návrh Metropolitního plánu z roku 2018 samozřejmě počítá s ochranou a respektem k přírodě. „Abychom podpořili srozumitelnost a jednoznačnost výkladu, společně s dotčenými orgány v oblasti ochrany přírody vznikl pojem tzv. enkláv otevřené krajiny. Jsou to místa, kde musí zůstat zachován charakter volné krajiny. Zároveň dojde nejenom k vymezení těchto enkláv, ale i ke zpřesnění pojmů. Všechny parky tedy i nadále zůstávají nestavebními plochami,“ popisuje Petr Hlaváček.

Ani ÚAP však zmíněná místa neoznačují jako zastavitelná. V knize „Krajina“, která je součástí ÚAP, jsou popsány jako parky a dle typu struktury jako lokality krajiny ve městě. Není tedy pravdou, že jsou v ÚAP 2020 označena jako „rekreační zastavěná či obytná“.

Také není pravda, že mizí vyznačení vyhlídkových míst či architektonicky cenných staveb a souborů. Ty jsou obsaženy v knize „Město“ a budou dostupné i v mapové aplikaci na Portálu ÚAP.

Sdružení Arnika v tomto ohledu navíc nevyužilo možnosti vysvětlení materiálu a publikovalo zcela nepravdivý článek. „Na připomínky paní Vinklárkové během zasedání výboru pro územní rozvoj reagovala zástupkyně zpracovatele nabídkou na osobní konzultaci a podrobnější vysvětlení materiálu. Toho však nebylo využito,“ uzavírá Vít Hofman.

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Nová tvář Florence. Tři finální návrhy na proměnu pražské čtvrti odhalí výstava v CAMPu

Ilustrační obrázek aktuality

Lepší správa zeleně v Praze. Všechna data nově na jednom místě

Ilustrační obrázek aktuality

Praha připraví krajinářskou studii Trojmezí. V území mezi Hostivaří a Záběhlicemi se uvažuje o biotopu i komunitní zahradě

Všechny články