Přejít na hlavní obsah

Hřbitov jako veřejný prostor. Praha dokončuje manuál, jak pracovat se hřbitovem jako nedílnou součástí města

Hlavní město dosud systematicky nepracovalo s potenciálem veřejného prostoru pražských hřbitovů. Manuál tvorby veřejných prostranství pro pražské hřbitovy nově sjednocuje představy o směřování rozvoje a péče o tuto nedílnou součást Prahy. Dokument, jehož vypracováním pověřilo hlavní město Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), se právě dokončuje a bude předložen Radě hl. m. Prahy ke schválení v nejbližších měsících.

Ilustrační obrázek aktuality

Na území hlavního města se nachází 84 hřbitovů, téměř polovinu z nich obhospodařuje městská příspěvková organizace Správa pražských hřbitovů (SPH), ostatní jsou ve správě městských částí nebo různých církví.

„Pražské hřbitovy se rozkládají celkem na ploše 170,5 hektarů, to je asi jako 23 Pražských hradů. Taková rozloha si zaslouží náležitou péči. Hřbitovy by neměly být vnímány jen jako prostor za hřbitovní zdí, ale jako důležitá součást města a veřejného prostoru při zachování pietního rázu místa posledního odpočinku. Jednotná koncepce rozvoje, přístupu a kultivace zhmotněná do manuálu nám pomůže toho dosáhnout,“ říká Milena Johnová, radní pro sociální politiku a zdravotnictví, která má ve své gesci také pohřebnictví.

Touto zastřešující vizí má být právě dokončovaný materiál s názvem Pražské hřbitovy: manuál tvorby veřejných prostranství, který pomůže nastavit jednotný přístup jak k rozvoji hřbitovů a jejich bezprostředního okolí, tak i k jejich dalšímu směřování. Manuál je koncipován jako koncepční a metodický materiál, který se bude postupně doplňovat studiemi jednotlivých hřbitovů.

„V Praze konečně vzniká dokument pro opomíjenou oblast, která je pro město naprosto zásadní. Hřbitovy často tvoří bariéru a péče o ně a jejich rozvoj není jednotná. Manuál hřbitovů bude sloužit k plánování investic i k jejich samotné správě a zaměří se zejména na veřejná prostranství,” doplňuje ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

Manuál bude závazný pro SPH, pro ostatní správce hřbitovů, například jednotlivým městským částem bude spíše doporučením. Manuál má sloužit při plánování a přípravě investic, realizaci a v neposlední řadě i samotné správě tak, aby hřbitovy dokázaly odolat dopadům klimatické změny, měly minimální negativní dopady na životní prostředí a zároveň naplňovaly aktuální potřeby a požadavky obyvatel. Současně definuje způsoby, jakým směrem se má ubírat další vývoj jednotlivých hřbitovů v daných specifických lokalitách. Z koncepce se bude vycházet při plánování nových projektů včetně navazujících výběrových řízení.

Vznikající materiál je od začátku průběžně konzultován a odborně oponován širokou škálou odborníků, zejména ze Správy pražských hřbitovů, odborných kanceláří IPR Praha, Magistrátu hl. m. Prahy nebo Ministerstva pro místní rozvoj a se zástupci odboru památkové péče magistrátu.

„Hřbitovy jsou zrcadlem společnosti a kulturních hodnot města. Kromě začlenění hřbitova do struktury města, základního urbanistického rozvržení pohřebiště, systému komunikací a charakteru hrobových příslušenství, lze dobře vnímat i roviny organizace, údržby a úpravy celku, oddělení i jednotlivých hrobových míst. Kvalita prostoru hřbitova je určována společným působením všech faktorů. Při jejich zapracování a průběžném sledování se hřbitov může stát městským reprezentativním prostorem a zároveň místem důstojné piety,“ uzavírá Martin Červený, ředitel SPH.

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Novou podobu Florence navrhnou architekti z UNIT, A69 a MARKO&PLACEMAKERS. Vítězný návrh na proměnu pražské čtvrti vzešel z mezinárodní soutěže

Ilustrační obrázek aktuality

Nová tvář Florence. Tři finální návrhy na proměnu pražské čtvrti odhalí výstava v CAMPu

Ilustrační obrázek aktuality

Praha připraví krajinářskou studii Trojmezí. V území mezi Hostivaří a Záběhlicemi se uvažuje o biotopu i komunitní zahradě

Všechny články