Přejít na hlavní obsah

Praha má nový manuál, jak pracovat s veřejným prostorem městských hřbitovů

Pražští radní dnes na svém jednání schválili dokument nazvaný Pražské hřbitovy, který se stane doplňkem Manuálu tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy. Materiál, jenž vznikl na půdě Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, pomůže nastavit jednotný přístup k rozvoji hřbitovů i jejich bezprostředního okolí. Řídit se jím bude především příspěvková organizace Správa pražských hřbitovů při úpravách a péči o svěřené hřbitovy.
Ilustrační obrázek aktuality

Smyslem takzvaného plug-inu Manuálu tvorby veřejných prostranství: Pražské hřbitovy, který schválila Rada hl. m. Prahy, je především sjednotit představy o směřování rozvoje této mnohdy opomíjené součásti Prahy a do budoucna lépe využít potenciál veřejného prostoru pražských hřbitovů.

„Pražské hřbitovy jsou významnou součástí veřejného prostranství, obsahují spoustu zeleně a staveb. Bylo potřeba zpracovat manuál, který by měl přinést zvýšení kultury a správy hřbitovů. Mám vždy radost, když schvalujeme kvalitní, ale také hezké dokumenty. manuál pražských hřbitovů se stane takovým doplňkem Manuálu tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy,“ říká náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.

Dokument vysvětluje základní koncepční přístup města ke hřbitovům i souvislosti s dalšími městskými dokumenty. Z těchto principů potom vychází soubor doporučených opatření pro zvyšování úrovně pražských pohřebišť a k plánování dalších kroků směřujících k vyšší kvalitě těchto specifických prostranství i jejich lepšímu provázání s okolní strukturou města včetně jejich předprostorů. Zohledněna je i role hřbitovů v systému městské vegetace a měnící se potřeby společnosti v přístupu k pohřbívání.

Stejně jako smrt patří k životu, tak hřbitov patří k městu. Byla bych ráda, abychom ani před jedním nezavírali oči. Proto velmi vítám vznik tohoto manuálu, který kromě sjednocení technických parametrů a dalších viditelných věcí, ukazuje hřbitov jako součást veřejného prostoru města a dává návod, jak rozvíjet všechny důležité funkce. Hřbitov nemusí být jen místem k truchlení. Hřbitov v dnešním světě při plném zachování piety může sloužit jako místo oddechu a relaxace, jako galerie pod širým nebem i jako významný zdroj pro zlepšení místního klimatu díky zadržování vody v krajině a podobně,“ uvádí Milena Johnová, radní pro sociální politiku, pod níž spadá i oblast pohřebnictví.

Součástí schváleného materiálu je i Katalog pražských hřbitovů, který shrnuje základní informace o hřbitovech spravovaných Správou pražských hřbitovů. Ta obhospodařuje téměř polovinu z celkového počtu 84 hřbitovů nacházejících se na území hlavního města. Ostatní jsou ve správě městských částí nebo různých církví.

Hlavní město pověřilo vypracováním dokumentu Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), na jeho vzniku se ale podíleli i zástupci Správy pražských hřbitovů, Magistrátu hl. m. Prahy, Ministerstva pro místní rozvoj a další externí odborníci. Nynějším schválením se materiál o pražských hřbitovech stal nedílnou součástí celého systému Manuálu tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy. Povinnost řídit se jím bude mít především příspěvková organizace Prahy Správa pražských hřbitovů.

„Praha konečně vydává dokument pro důležitou oblast, která byla dlouhou dobu opomíjena. Hřbitovy na území hlavního města, jichž je v současnosti 84, tvoří často bariéru, nejsou prostupné a péče o ně se často zásadně odlišuje. Manuál má za cíl podpořit a sjednotit jejich rozvoj a poukázat na možnost zlepšení těchto míst jakožto součást veřejných prostranství,“ dodává ředitel IPR Ondřej Boháč.

Manuál je ke stažení zde:

PRAŽSKÉ HŘBITOVY (PDF, 39 MB)KATALOG PRAŽSKÝCH HŘBITOVŮ (PDF, 151 MB)

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

IPR přiblížil práci urbanisty pomocí storytellingu. Za svůj počin získal mezinárodní ocenění

Ilustrační obrázek aktuality

Tři čtvrtiny Pražanů vnímají klimatickou změnu jako hrozbu. IPR zjišťoval, jak jsou lidé spokojeni se životem v Praze

Ilustrační obrázek aktuality

Do první fáze krajinářsko-urbanistické soutěže na Příměstský park Soutok postupují týmy z Evropy, Asie i Ameriky

Všechny články