Porota ocenila především zvolené koncepční řešení nakloněné “litosférické“ desky a pozvolna stoupající střešní krajiny, přístupné veřejnosti. Horizontalita stavby umožňuje několik přístupů a cest, které vedou návštěvníka jejím exteriérem i interiérem a pokračují na hlavní terasu u řeky a dále střechu, poskytující řadu překvapivých prostorových momentů a výhledů.
Velmi expresivní a místy abstraktní je architektonické a materiálové řešení, včetně pojetí interiéru hlavních prostor foyer a sálů. Tvar stavby umožňuje využití denního světla pro většinu provozů, které jsou vhodně umístěné a propojené. Koncept zelené střechy je funkční, otázkou je jeho udržitelnost.
Stavba má kompaktní tvar s dobrým konstrukčním a technologickým řešením, náročnější ale může být provedení a údržba fasády z žulového obkladu.
Porota považuje za méně vhodné zastavění celého bloku, který je sice částečně prostupný veřejnou pasáží, ale například z Bubenské ulice s velmi omezeným přístupem. Orientace velkých prosklených ploch směrem kviaduktu a řešení parteru stavby evokuje jistou uzavřenost instituce. Nevhodné je z hledisko provozu umístění kreativního hubu a hudební knihovny. Střešní krajina a hlavní terasa nepůsobí dostatečně propojeně s okolním veřejným prostranstvím města.
K dalšímu prověření je nižší výška, větší délka a celkové proporce hlavního sálu. Diskutabilní je také měřítko konzoly náměstí nad nábřežím a řekou, rozlehlé řešení zásobování v podzemním podlaží a nevhodné je umístění výjezdu z garáží pod viadukt.
Méně zřetelné je v návrhu řešení pěšího propojení pod Hlávkovým mostem a vedení cyklodopravy po nábřeží. Návrh také zřejmě nedodržuje územní rezervu Antonínská-Bubenská.
