Poslední chybějící část Městského okruhu od křižovatky Pelc-Tyrolka, kde se napojí na již vybudovaný úsek od tunelového komplexu Blanka, přes křižovatky U Kříže, Balabenka, K Žižkovu, Českobrodská, Černokostelecká po křižovatku Rybníčky, tam se napojí na Jižní spojku a Šterboholskou radiálu, má hotovou dokumentaci pro územní rozhodnutí. Magistrát tak může začít proces jeho vyřizování, což by mohlo trvat přibližně rok. Poté budou následovat kroky směřující ke stavebnímu povolení.

„Rozhodli jsme, že Městský okruh povede pod zemí. Došlo proto k přepracování projektu, pro které jsme se rozhodli hned na začátku našeho mandátu. Díky tomu dojde k urychlení povolení i k výraznému zklidnění dopravy na povrchu. Městský okruh už nebude jizvou na tváři města a bude spíše vytvářet možnosti pro jeho rozvoj. Doufám, že se na jeho financování bude podílet stát, podobně jako třeba v Brně, protože jej nebudou využívat jen Pražané,“ říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. 

Chybějící úsek okruhu Blanka 2, původně známý jako Vlasta, bude měřit 10,3 kilometru, z toho větší část povede v tunelech. Podzemní variantu odhlasovali pražští radní z důvodu zklidnění dopravy a panuje nad ní shoda i napříč městskými částmi. 

„Plánovanou podobu okruhu, kterou jsme od našich předchůdců obdrželi, jsme úplně přepracovali. Místo dálnice skrz město s mnoha estakádami máme dnes naprojektován okruh pod zemí, takže na povrchu může vznikat kvalitní veřejný prostor, prostupné území, nové perky i budoucí městská bytová zástavba. Když jsme prezentovali tuto variantu městským částem, přijaly to s povděkem. Pokud by chyběla podpora z jejich strany, pravděpodobnost, že se Městský okruh postaví, by byla velmi nízká. Těší mě, že má tento projekt shodu napříč všemi aktéry, a to nově i od Ministerstva životního prostředí,“ komentuje I. náměstek primátora Petr Hlaváček.

Celý záměr stavby nově získal kladné vyjádření v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. SEA, a zároveň město s ministerstvem životního prostředí projednalo také posuzování vlivu stavby na životní prostředí v druhém řízení, tzv. EIA. Původní návrh, který získal toto povolení, nechalo město přepracovat. Přibyly tunely a stavba je proti původnímu řešení ohleduplnější k životnímu prostředí i samotnému městu.

„Dnes se v Praze psala historie. Odevzdali jsme dokumentaci pro územní rozhodnutí na chybějících 30 % vnitřního Městského okruhu mezi Holešovičkami a Jižní spojkou. Praha bude mít okruh s lidskou tváří v podobě odpovídající 21. století. Nebude ve městě dělat krátery a rozdělovat Pražany a městské části. Bude naopak potenciálem pro další rozvoj. Pro nové byty, školy i byznys. A přitom jsme projekt přebrali v dezolátním stavu. Byl jak z 80. let. Neprosaditelný a zastaralý. Celý jsme ho museli předělat. Většina dopravy bude pod zemí. Díky tomu se nám uvolní prostor pro rozvoj a preferenci MHD. Na povrchu bude více místa pro tramvaje, trolejbusy i nová veřejná prostranství pro trávení volného času,“ doplňuje Adam Scheinherr, II. náměstek primátora. 

V roce 2019 si vedení Prahy nechalo zpracovat urbanisticko-dopravní studii, která oproti původnímu návrhu umísťuje téměř dvojnásobek celé trasy pod zem, změnily se výjezdy z tunelů a změněny byly i některé křižovatky. Zároveň slouží tato studie i jako podklad pro změnu územního plánu, která běží paralelně.

„Oproti platnému územního plánu, kde je Městský okruh v tunelu jen v krátkých úsecích U Kříže a na Spojovací a v dlouhém tunelu mezi Českobrodskou a Černokosteleckou, je nově Městský okruh zahlouben v tunelech v úseku Pelc-Tyrolka – Černokostelecká, tedy ve více než třech čtvrtinách své délky. S tímto návrhem už také počítá nový Metropolitní plán,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m (IPR).

Nad Městským okruhem se také nově počítá s výstavbou bytových i administrativních budov, vznikem městských parků a další zeleně. IPR již zpracoval například studii k lokalitě Balabenka.