Nový Hlavák

Homepage > Rozvoj lokalit > Nový Hlavák

Revitalizace parku, rekonstrukce nové odbavovací haly hlavního nádraží a nová tramvajová trať – vstupní bránu do Prahy čeká proměna.

doprava Hlavní nádraží Park Soutěžní dialog Veřejný prostor

Park, kterému se nelichotivě přezdívá pražský Sherwood, získá svěží tvář včetně nové tramvajové trati. Rekonstrukcí projde i nová odbavovací hala nádraží. Zpracovatel úprav bude vybrán metodou zadávacího řízení se soutěžním dialogem. Cílem projektu s názvem Nový Hlavák je vytvoření architektonicko-urbanistického, krajinářského a dopravního řešení, které bude orientováno zejména na funkčnost a městotvornou úlohu tohoto mimořádně důležitého území. Soutěžní dialog je cestou k nalezení komplexního řešení, které změní tuto část města v místo navštěvované nejenom projíždějícími a přestupujícími cestujícími, ale především obyvateli přilehlých městských čtvrtí, které jsou dnes železniční a silniční infrastrukturou nepřirozeně rozdělené. Předpokládá se, že kvalitní řešení lokality přinese místu přirozenou atraktivitu a bezpečnost. O účast v soutěžním dialogu projevilo zájem 26 architektonických ateliérů z Česka i zahraničí. V září 2022 komise vybrala pět architektonických týmů, které postupují do dalšího kola zadávacího řízení. Vybrané týmy se osobně představí i veřejnosti, a to na setkání 7. října od 19.00 v prostorách pražského CAMPu za účasti zástupců zadavatele a odborné poroty.

Participace

Jak se můžete zapojit?

Důležitou součástí přípravy revitalizace nové odbavovací haly hlavního nádraží a Vrchlického sadů je zapojení veřejnosti.

V rámci přípravy soutěžního dialogu již proběhla komentovaná vycházka a setkání s místními obyvateli a provozovateli.

Od 24. 6. do 24. 7. 2022 jste mohli vyplnit dotazník a vyjádřit se jak k Vrchlického sadům, tak k nové odbavovací hale hlavního nádraží.

Získané podněty poslouží jako podklad pro ateliéry, které se zúčastní soutěžního dialogu a které budou postupně tvořit návrh. Vybraný projekt bude pak bude s veřejností konzultován na podzim 2023.

O projektu

Projekt v bodech

Harmonogram

2019–2022 – příprava
03.2022 – ustavující schůze hodnotící komise
05.2022 – schválení záměru + zadání v Radě hlavního města Prahy
05.2022 – schválení záměru + zadání v Zastupitelstvu hlavního města Prahy
05.2022 – vyhlášení zadávacího řízení se soutěžním dialogem
03.06.2022 – zveřejnění na profilu zadavatele
07.2022 – žádost o účast (probíhá)
08.2022 – zaslání metodiky přístupu
09.2022 – hodnocení metodiky přístupu (výběr pěti týmů)
10.2022 – vstupní konference + prohlídka místa
12.2022 – hodnocení konceptů (výběr tří týmů)
03.2023 – hodnocení návrhů
05.2023 – hodnocení nabídek + dopracovaných návrhů
07.2023 – podepsání smluv s vybraným zhotovitelem
¾ 2023 – dopracování studie
2025/2026 – předpokládaný začátek realizace

Kolik to bude stát?

n/a

Forma

Zadávací řízení se soutěžním dialogem

Historie

Vrchlického sady o rozloze 6,1 hektaru se nachází mezi pražskými ulicemi Opletalova, Wilsonova, Bolzanova a Washingtonova.
Kolem nově vystavěného nádraží císaře Františka Josefa I. byl založen takzvaný Velký park, později pojmenovaný Městský velký park. Podle zahradního architekta Františka Josefa Thomayera byl pak v roce 1884 park rozšířen. Pomník Jana Svatopluka Presla byl do velkého květinového obrazce v podobě městského znaku umístěn v roce 1916.
Počátkem dvacátého století prošel park částečnými úpravami podle návrhu architekta Karla Skaláka.
Pouhý rok po smrti Jaroslava Vrchlického byl v roce 1913 přejmenován na Vrchlického sady.
Hala hlavního nádraží, pocházející z let 1972–1977, zabrala velkou část bývalého parku. Další plochu si přivlastnila Severojižní magistrála, parkoviště, metro a jeho výstupy či výdechy a přístupové cesty.

Soutěžní dialog

Praha se rozhodla vybrat zpracovatele v tzv. soutěžním dialogu, do nějž budou zapojeni odborníci na stěžejní témata. Po přihlášených týmech bude požadována vysoká odbornost ve složení – krajinářský architekt, architekt a dopravní inženýr se specializací na tramvajové tratě. Jako podklad pro soutěžní dialog bude mimo jiné sloužit rovněž antropologické šetření, participace s místními provozovateli, dendrologický průzkum, historický průzkum a zaměření území. Samotná témata k řešení budou upřesněna v průběhu dialogu.