Ekonomika 2

Je Praha opravdu tak bohatá, jak se zdá z HDP? Praha se dlouhodobě potýká s otázkou financování strategických infrastrukturních investic a dalších aspektů fungování města. Cílem analýzy je přispět k pochopení problematiky veřejných financí. IPR analyzuje mimo jiné postavení Prahy v rámci rozpočtového určení daní vůči krajům a obcím ČR i porovnání s relevantními evropskými městy. Analýzu doplňují karty s informacemi o jednotlivých městech. Obsahují data o ekonomice, systému financí samospráv, struktuře městských financí a způsobu financování strategických projektů.

Analýza ve vybraných městech – Berlíně, Mnichově, Stuttgartu, Vídni, Curychu a Kodani – sleduje informace z oblastí bydlení a financí, porovnává je s Prahou a poskytuje tak přehled o jejím postavení v oblasti sociálního a ekonomického rozvoje měst. 

Analýza porovnává Prahu s vybranými evropskými regiony podle HDP a podle čistého disponibilního důchodu domácností. HDP jako základní ukazatel ekonomické výkonnosti je zároveň využíván i pro přidělování finančních prostředků z EU.

Analýza porovnává Prahu s vybranými evropskými regiony úrovní NUTS 2 a NUTS 3 podle ukazatele hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele v paritě kupní síly.

Základní bilanční pohled na ukazatele zaměstnanosti v hl. m. Praze v souvislosti se strategií EU Evropa 2020.

Výsledky studie potvrzují, že cizinci jsou nejen významnou součástí pražské populace a nezbytným zdrojem pracování síly, ale svou strukturou podle státní příslušnosti, početností, demografickými a dalšími faktory se stávají i stabilní součástí pražské populace budoucí.

Cizinci se stali významnou a nezastupitelnou složkou zdrojů pracováních sil. Bilančně zajišťují jeho stabilitu náhradou za klesající tuzemské zdroje. Některá odvětví, resp. jednotlivé ekonomické činnosti jsou na zaměstnávání cizinců závislé, v řadě případů téměř existenčně (např. stavebnictví a pohostinství). Cizinci se stali pro Prahu nezastupitelným zdrojem pracovních sil, který je flexibilnější než tuzemská pracovní síla a přijímá některé méně atraktivní podmínky pracovního uplatnění.

Pandemie covidu-19 zaměstnanost cizinců v Praze v roce 2020 nesnížila. V průběhu roku 2020 došlo k některým meziměsíčním výkyvům, které odrážely změny v pravidlech pobytu a možnostech ekonomiky v období pandemie. Přesto ale došlo k určitému zvýšení zaměstnanosti pracovníků ze zahraničí a poptávka po cizinecké pracovní síle i v tomto období potvrdila jejich význam pro pražský trh práce. 

Dokument představuje přehled důležitých informací a statistik o Praze. Kromě obecných informací se zaměřuje zejména na data týkající se pražské ekonomiky. Statistiky také uvádí do kontextu České republiky a vybraných zahraničních měst.

Podnikatelská sféra dlouhodobě nepříznivě hodnotí kvalitu podnikatelského prostředí, která dle kritiků ovlivňuje jejich stabilitu a výkonnost. Uváděn je zejména sektor nejmenších podnikatelských subjektů, které představují významnou část ekonomické základny.

Analýza na základě dat z Registru ekonomických subjektů ČSÚ porovnává počty a strukturu nových ekonomických subjektů v Praze a v ostatních krajích ČR. 

Ve vyspělých zemích světa zastává kultura významnou roli v ekonomice. Jedná se o odvětví s vysokou přidanou hodnotou, například hudební, filmový a vydavatelský průmysl. Analýza využívá existující data ČSÚ pro základní zmapování charakteristik ekonomických subjektů v těchto odvětvích na území Prahy.

Cílem studie je prostřednictvím vybraných indikátorů zachytit změny trendů na pražském trhu s průmyslovými nemovitostmi, ke kterým v důsledku dopadů globální ekonomické recese (po r. 2008) došlo. 

Hlavním cílem analýzy je ověřit, zda je Praha i v mezinárodním srovnání významným sídlem globálních firem působících v odvětvích pokročilých obchodních služeb.

Cílem analýzy je identifikovat části města, kde se nacházejí obchody, služby, výrobní kapacity, dílny, nebo prostory autodopravy s nadprůměrným, či naopak podprůměrným finančním zdravím provozovatelů. Analýza využívá data o aktivních provozovnách na celém území Prahy získaná od Hospodářské komory hl. m. Prahy.

Předešlá verze analýzy: 2017.

Analýza na základě dostupných regionálních údajů vyhodnocuje současný stav v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v Praze a porovnává jej se stavem v ČR. Věnuje se organizacím, pracovníkům ve výzkumu a vývoji, výdajům na výzkum a vývoj, patentovým a inovačním aktivitám ekonomických subjektů i dotačním programům. Předkládáme údaje o technologické platební bilanci.

Tento projekt si klade za cíl rozšířit stávající možnosti sběru ekonomických dat pro Prahu a zvýšit přesnost jejich použití, a to prostřednictvím vývoje informačního a analytického systému a vytvoření vlastního samostatného portálu pro sběr a analýzu dat.