Především je třeba říci, že aktuálně není Magistrátem hl. m. Prahy schválen žádný konkrétní projekt. Studie na území Soutoku je ve fázi návrhu vzešlého z krajinářsko-urbanistické soutěže, který byl představen veřejnosti a městským částem i vlastníkům. To znamená, že všichni aktéři mohou nyní uplatňovat své připomínky. Nikdo ale do země nekope, nic se nestaví, nic není ani schváleno – právě teď je fáze, kdy se bude plán pouze projednávat. Finální studii bude město schvalovat po řádném vypořádání všech připomínek a dopracování včetně participace s veřejností.

Sjezdovka nebyla a není součástí zadání soutěže, které je od začátku celého procesu veřejně dostupné. Vítězové jen zodpovědně do návrhu doplnili navazující projekty v širších vztazích, protože Soutok je právě o koordinaci záměrů v území. Soutěžící subjekty měly jako podklad k dispozici katalog existujících potenciálních záměrů a budoucích projektů v daném území a jeho těsném okolí, který obsahuje přes 45 položek (v zadání v kapitole Kontext území). Ambicí soutěže však nebylo rozhodovat, který z těchto projektů má být realizován či nikoli. Projekt sjezdovky byl vítězným týmem do návrhu zanesen pouze proto, že je pro něj podán oficiální podnět na změnu územního plánu a že může řešení na Soutoku ovlivnit. 

IPR navíc projekt sjezdovky ani s tím spojeného přeložení nadzemního elektrického vedení nepovažuje pro dané území za vhodný. O změně územního plánu pro realizaci projektu sjezdovky však nebylo dosud rozhodnuto a je závislá na rozhodnutí Zastupitelstva hl. m. Prahy. Proces změny je natolik transparentní a několikrát projednávaný (včetně státní správy), že jejím základním smyslem není povolit, ale především prověřit její smysluplnost. 

„Dlouhodobě klademe důraz na otevřenou veřejnou diskuzi. Veškeré projekty, na kterých pracujeme, se snažíme intenzivně vysvětlovat a prezentovat a zapojovat do nich veřejnost. O to více nás udivuje, že nás Arnika se svými obavami neoslovila a neověřila si informace ještě předtím, než se rozhodla pro šíření misinformací. Mohla také využít prostor pro doptání se při několika setkání v území, která proběhla. Je trochu překvapením, že tento bulvární způsob komunikace pozorujeme zrovna u subjektu, jehož hlavními hodnotami jsou demokratický přístup a otevřenost. Mylným spojováním sjezdovky s vítězným návrhem může Arnika jako organizace, která si klade za cíl chránit přírodu, paradoxně dát polibek smrti vzniku historicky největšího parku v Praze,“ říká Ondřej Boháč a doplňuje: „Velice nás mrzí i to, že byla lživě obviněna z předpojatosti také porota složena z  renomovaných krajinářských autorit ze zahraničí, jako je Michael Schwarze-Rodrian, Maike van Stiphout nebo Tereza Pastor.”