Radní Hudeček konfrontoval zastupitele s návrhem zadání celoměstsky významné změny již poněkolikáté. Naposledy záměr zazněl na posledním jednání zastupitelstva na sklonku loňského roku. Tehdy návrh neprošel o jediný hlas. „Měl jsem obavy, že i tentokrát zvítězí lobby a klientelismus a Bubny zůstanou rukojmím politických prospěchářů. Teď už se snad podaří s touto jizvou na tváři Holešovic něco udělat. A právě pro to je nezbytná změna územního plánu, kterou bychom mohli přijmout snad v horizontu dvou let,“ řekl Hudeček. Zastupitelstvem nakonec jeho návrh prošel po krátké rozpravě poměrně hladce. Pro hlasovalo 37 zastupitelů, proti nehlasoval nikdo.

Následující rok a půl až dva roky se nyní bude plánovaná změna územního plánu projednávat na městské části Praha 7, s tamními obyvateli a na půdě magistrátu. Poté by rozpracovanou studii rozvoje daného území měli znovu projednat zastupitelé. V letech 2016 až 2017 by se pak v Bubnech mělo začít pracovat na zklidnění dopravy a renovaci železnice. „Zatím máme za sebou první krok – záměr na zadání změny. Teď nás čekají měsíce a měsíce jednání a vyřizování připomínek. Zdaleka není vyhráno, ale snad už teď není důvod házet revitalizaci zanedbaných Bubnů klacky pod nohy. Čím a kým by mohla být další zdržení motivována? A proč vůbec?“ dodal Hudeček.

Podkladová studie Bubny – Zátory

Studie nastiňuje, jak by mohla postupovat kompletní revitalizace této největší rozvojové oblasti v Praze. Dává návod, jak v této lokalitě vyřešit svízelnou dopravní situaci, nekoncepční hromadnou dopravu a nedostatek veřejných prostor a mohla by tak být spouštěcím momentem pro potřebnou změnu územního plánu. Pod studií je podepsán autorský tým v čele s architektem Vítem Máslem a dopravním inženýrem Václavem Malinou.

Území Bubny – Zátory leží mezi dolními Holešovicemi a Letnou. Místo toho, aby území bývalých železničních dílen obě lokality přirozeně propojovalo a stalo se přirozeným centrem celých Holešovic, jsou Bubny nepropustnou bariérou. K větší celistvosti a zároveň prostupnosti území mají podle studie přispět tři kroky: propojení urbanistické struktury, propojení zelených ploch a ucelený městský dopravní koncept.

Oproti předchozím studiím například nepočítá s budováním tunelu v „Nové Bubenské“. Podle architektů je totiž možné tunelový komplex Blanka a magistrálu propojit povrchově. „Navrhujeme vznik dvou bulvárů, Argentinské a „Brazilské“ ulice, které budou nejen schopny zvládnout automobilovou dopravu, ale zároveň budou dostatečně prostupné pro pěší a cyklisty. Pro Bubenskou ulici i její okolí to bude citelná úleva,“ vysvětluje Máslo.