Přejít na hlavní obsah

Občanské vybavení (7.díl seriálu o ÚAP)

Na území hlavního města působí téměř polovina všech veřejných i soukromých vysokých škol Česka a Praha je tak právem označována jako centrum českého školství. Na 100 tisíc obyvatel zde podle statistik připadá 2,5 vysokoškolských zařízení, což je jednoznačně nejvíce ze všech českých krajů. Pro srovnání: v Jihočeském kraji je to jen 1,1 zařízení, v Ústeckém kraji pak dokonce 0,1.

Ilustrační obrázek aktuality

Školství a vzdělávání

Velké mezery má ovšem metropole ve vybavenosti mateřskými školami. Ostatní kraje v přepočtu na 100 tisíc obyvatel mají k dispozici až jednou tolik těchto zařízení než Praha. Tento deficit způsobilo zejména masivní rušení mateřských škol po roce 2000. Ve druhé polovině 1. desetiletí 21. stol. ovšem nastal demografický zlom a počet dětí předškolního věku začal růst: v letech 2000/2001 bylo v pražských mateřských školkách evidováno zhruba 26 tisíc dětí, o dekádu později to již bylo 35 tisíc. Nedostatek volných míst prohloubil i rostoucí zájem obyvatel obcí Středočeského kraje o umisťování svých dětí do pražských zařízení. Ročně není vyhověno zhruba 13 procentům všech žádostí.

Školky chybí zejména ve vnějším pásmu města, je proto vhodné větší bytovou výstavbu podmínit umístěním odpovídající občanské vybavenosti, pomoci může také rozvoj tzv. firemních školek.

 

 

Zdravotnické služby

Síť zdravotnických zařízení na území Prahy je mimořádně koncentrovaná a je zde zaměstnána téměř pětina lékařů z ČR. Nicméně je třeba říci, že pražská zdravotnická zařízení, a to především specializovaná lůžková zařízení, poskytují péči nejen Pražanům, ale v hojné míře také pacientům z dalších krajů, zejména ze Středočeského kraje.

 

Tabulka: Srovnání vybraných krajů podle počtu lékařů a nemocnic

ČR

Hl. m. Praha

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Jihomoravský kraj

Počet lékařů

45 646

9200

3963

2557

5526

Obyvatelé na jednoho lékaře

230

136

317

249

209

Počet nemocnic

189

27

25

9

22

Zdroj: ČSÚ 2010

 

V posledních letech nedochází k výrazným změnám v rozsahu vybavenosti.  V průběhu roku 2010 se početzdravotnických zařízení v Praze zvýšil o 27 (nárůst o 0,6 %). Kapacita zařízení následné ošetřovatelské péče je ovšem stále nedostatečná stejně jako v celé ČR.

Jak je na tom metropole s vybaveností divadly, knihovnami nebo galeriemi o vybavenosti sociálními službami nebo kolik hektarů v Praze zabírají hřbitovy, najdete v kompletním dokumentu Občanská vybavenost.

 

Osmý díl seriálu o ÚAP se bude věnovat technické infrastruktuře a bezpečnosti na území hlavního města Prahy.

 

Dne 25. října 2012 byla Zastupitelstvem hlavního města Prahy projednána aktualizace Územně analytických podkladů, které slouží jako zdroj při plánování rozvoje území (včetně přípravy územního plánu města a dalších důležitých dokumentací) a charakterizují významné hodnoty a problémy města, i limity a potenciál jeho dalšího rozvoje. Kromě prostorových vztahů jsou v nich zohledněny také ekonomické, sociálně demografické a kulturní aspekty nebo například úroveň životního prostředí.

Z pohledu občana Prahy jde o velmi cenné informace, avšak je pochopitelné, že ne každý má chuť a čas pročítat takto obsáhlé dílo. Proto jsme pro vás připravili nový seriál o Územně analytických podkladech hl. m. Prahy. Postupně se chystáme představit celý dokument formou upoutávek tak, aby bylo jasné, co je jeho obsahem.

Kompletní aktualizované Územně analytické podklady hl. m. Prahy naleznete na zde.

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Nová tvář Florence. Tři finální návrhy na proměnu pražské čtvrti odhalí výstava v CAMPu

Ilustrační obrázek aktuality

Praha připraví krajinářskou studii Trojmezí. V území mezi Hostivaří a Záběhlicemi se uvažuje o biotopu i komunitní zahradě

Ilustrační obrázek aktuality

Lepší správa zeleně v Praze. Všechna data nově na jednom místě

Všechny články