Přejít na hlavní obsah

Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy stavebního zákona

„Deset největších měst Česka tvoří 78 % ekonomiky celé země, stát jim při plánování a rozvoji nesmí házet klacky pod nohy, jak se dosud děje,“ zaznívalo opakovaně ve čtvrtek 1. prosince v CAMPu (Centru architektury a městského plánování) na odborné konferenci z úst hlavních plánovačů největších českých měst. Praha, Brno, Ostrava, Plzeň i Liberec při příležitosti prvního společného setkání svůj jednotný pohled na věc deklarovali založením společné iniciativy s názvem CityDeal, jejíž cílem je nabídnout státu rychlé řešení pro zdravý rozvoj jeho měst a regionů, zlepšení prostředí, ve kterém žijeme a především zlepšení ekonomické situace celého Česka.

Ilustrační obrázek aktuality

Plánovači největších českých měst vyzývají poslance k okamžité úpravě nově schváleného stavebního zákona. Ten dnes městům zamezuje například tvořit své územní plány nebo mít vlastní stavební předpisy.

„Chápeme, že kontrolu státu máme z historie velmi hluboko zakořeněnou, jsme však toho názoru, že po 32 letech je opravdu čas změnit pohled na věc. Nebavíme se o anarchii měst, ale o společných pravidlech pro všechna města a obce s ponecháním možnosti reagovat na místní specifické podmínky,“ říká Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). „Vytvářet kvalitní prostředí v Ostravě a v Praze podle jednotných stavebních pravidel jednoduše nelze,“ doplňuje ředitel MAPPA Ostrava Ondřej Vysloužil.

„Každé město je unikátní, u nás se například stékají čtyři řeky. Chtít po velkých městech jednotné stavební předpisy je podobně nerozumné jako kdybychom chtěli roubovat jedna pravidla na správu národního parku Krkonoše a Podyjí,“ doplňuje Irena Vostracká, ředitelka plzeňského Útvar koncepce a rozvoje.

 

 

Rezignace na plánování a unikátní přenesená působnost

„Stavební zákon má v podstatě dvě části: územní plánování a povolování. Nový stavební zákon naprosto rezignoval na tu první část, bez které se ovšem k povolení nedostanete,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města (KAM) Michal Sedláček. Dalším problémem celé skládačky je v Evropě unikátní institut tzv. přenesené působnosti. Ten podle šéfa Kanceláře architektury města Liberec Jiřího Janďourka často vytváří absurdní a zmatečné situace: „Jeden konkrétní úředník dává k záměru pro výstavbu hned dvě vyjádření, přičemž jednou je souhlasné za město a vzápětí druhé nesouhlasné za stát. Lidé tomu nerozumí a já se jim nedivím. Stát by měl při hledání dohody v území brát obce jako rovnocenného partnera. A ne se tvářit, že jedná s nedospělým děckem, kterému musí pomáhat se vzděláním.“

Janďourek zároveň upozorňuje, že politická reprezentace každého města nese plnou odpovědnost za rozvoj obce. „Proto by obce měly mít i postavení dotčeného orgánu a posílit tak svoji pozici právě při povolování staveb ve vztahu k hlavnímu dokumentu obce, kterým je územní plán,“ dodává. 

V celé Evropě jsme spolu se Slovenskem jediným státem, kde tento systém přetrvává. Také jsme nejpomalejší v povolování nových staveb. V žebříčku nám dělají společnost státy střední Afriky.

„I kvůli tomuto systému má Brno platný územní plán z roku 1994 a nový plán pořizuje už 20 let. Podobný problém mají však i ostatní velká česká města,“ doplňuje Sedláček.

Dalším z řady problémů je systém tzv. jednotného standardu, který všem obcím např. nařizuje používat stejnou legendu v územních plánech. „Požadavky státu se ale naprosto míjí s realitou. Fungující územní plán Plzně založený na struktuře města bude nutné změnit v barevný obrázek naprosto nepřehledný nejen pro úředníka, ale hlavně pro občany,“ říká Vostracká a doplňuje: „Stát v podstatě nedokáže říci, jaká data po nás chce, a hlavně k čemu to bude sloužit.“

 

CiytDeal: dejte městům možnost pořizovat si území plány a stavební předpisy. 

Česká města pojmenovávají konkrétní kroky, které vedou k rychlému zlepšení situace:

  • Právo obcí pořizovat své územní plány v samostatné působnosti
  • Možnost obcí pořizovat své stavební předpisy podle místních specifik v mezích jednotného stavebního zákona
  • Dokončení rozpracovaných územních plánů

„Města mají plánovat města. Stát jim nemusí říkat, jak se mají naplánovat. Potřebujeme takovou změnu, aby měl klíčové postavení v procesu primátor nebo starosta, nikoli při vší úctě ministerský úředník. A změnu potřebujeme hlavně ukrutně rychle. Včera bylo pozdě. Pokud budeme několik let diskutovat, bude to národní tragédie,“ uzavírá Ondřej Boháč.

 

Záznam z odborné diskuze z 1. prosince v CAMP: https://vimeo.com/manage/videos/652050079/06896d8dc5

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

IPR přiblížil práci urbanisty pomocí storytellingu. Za svůj počin získal mezinárodní ocenění

Ilustrační obrázek aktuality

Tři čtvrtiny Pražanů vnímají klimatickou změnu jako hrozbu. IPR zjišťoval, jak jsou lidé spokojeni se životem v Praze

Ilustrační obrázek aktuality

Do první fáze krajinářsko-urbanistické soutěže na Příměstský park Soutok postupují týmy z Evropy, Asie i Ameriky

Všechny články