Přejít na hlavní obsah

Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy stavebního zákona

„Deset největších měst Česka tvoří 78 % ekonomiky celé země, stát jim při plánování a rozvoji nesmí házet klacky pod nohy, jak se dosud děje,“ zaznívalo opakovaně ve čtvrtek 1. prosince v CAMPu (Centru architektury a městského plánování) na odborné konferenci z úst hlavních plánovačů největších českých měst. Praha, Brno, Ostrava, Plzeň i Liberec při příležitosti prvního společného setkání svůj jednotný pohled na věc deklarovali založením společné iniciativy s názvem CityDeal, jejíž cílem je nabídnout státu rychlé řešení pro zdravý rozvoj jeho měst a regionů, zlepšení prostředí, ve kterém žijeme a především zlepšení ekonomické situace celého Česka.

Ilustrační obrázek aktuality

Plánovači největších českých měst vyzývají poslance k okamžité úpravě nově schváleného stavebního zákona. Ten dnes městům zamezuje například tvořit své územní plány nebo mít vlastní stavební předpisy.

„Chápeme, že kontrolu státu máme z historie velmi hluboko zakořeněnou, jsme však toho názoru, že po 32 letech je opravdu čas změnit pohled na věc. Nebavíme se o anarchii měst, ale o společných pravidlech pro všechna města a obce s ponecháním možnosti reagovat na místní specifické podmínky,“ říká Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). „Vytvářet kvalitní prostředí v Ostravě a v Praze podle jednotných stavebních pravidel jednoduše nelze,“ doplňuje ředitel MAPPA Ostrava Ondřej Vysloužil.

„Každé město je unikátní, u nás se například stékají čtyři řeky. Chtít po velkých městech jednotné stavební předpisy je podobně nerozumné jako kdybychom chtěli roubovat jedna pravidla na správu národního parku Krkonoše a Podyjí,“ doplňuje Irena Vostracká, ředitelka plzeňského Útvar koncepce a rozvoje.

 

 

Rezignace na plánování a unikátní přenesená působnost

„Stavební zákon má v podstatě dvě části: územní plánování a povolování. Nový stavební zákon naprosto rezignoval na tu první část, bez které se ovšem k povolení nedostanete,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města (KAM) Michal Sedláček. Dalším problémem celé skládačky je v Evropě unikátní institut tzv. přenesené působnosti. Ten podle šéfa Kanceláře architektury města Liberec Jiřího Janďourka často vytváří absurdní a zmatečné situace: „Jeden konkrétní úředník dává k záměru pro výstavbu hned dvě vyjádření, přičemž jednou je souhlasné za město a vzápětí druhé nesouhlasné za stát. Lidé tomu nerozumí a já se jim nedivím. Stát by měl při hledání dohody v území brát obce jako rovnocenného partnera. A ne se tvářit, že jedná s nedospělým děckem, kterému musí pomáhat se vzděláním.“

Janďourek zároveň upozorňuje, že politická reprezentace každého města nese plnou odpovědnost za rozvoj obce. „Proto by obce měly mít i postavení dotčeného orgánu a posílit tak svoji pozici právě při povolování staveb ve vztahu k hlavnímu dokumentu obce, kterým je územní plán,“ dodává. 

V celé Evropě jsme spolu se Slovenskem jediným státem, kde tento systém přetrvává. Také jsme nejpomalejší v povolování nových staveb. V žebříčku nám dělají společnost státy střední Afriky.

„I kvůli tomuto systému má Brno platný územní plán z roku 1994 a nový plán pořizuje už 20 let. Podobný problém mají však i ostatní velká česká města,“ doplňuje Sedláček.

Dalším z řady problémů je systém tzv. jednotného standardu, který všem obcím např. nařizuje používat stejnou legendu v územních plánech. „Požadavky státu se ale naprosto míjí s realitou. Fungující územní plán Plzně založený na struktuře města bude nutné změnit v barevný obrázek naprosto nepřehledný nejen pro úředníka, ale hlavně pro občany,“ říká Vostracká a doplňuje: „Stát v podstatě nedokáže říci, jaká data po nás chce, a hlavně k čemu to bude sloužit.“

 

CiytDeal: dejte městům možnost pořizovat si území plány a stavební předpisy. 

Česká města pojmenovávají konkrétní kroky, které vedou k rychlému zlepšení situace:

  • Právo obcí pořizovat své územní plány v samostatné působnosti
  • Možnost obcí pořizovat své stavební předpisy podle místních specifik v mezích jednotného stavebního zákona
  • Dokončení rozpracovaných územních plánů

„Města mají plánovat města. Stát jim nemusí říkat, jak se mají naplánovat. Potřebujeme takovou změnu, aby měl klíčové postavení v procesu primátor nebo starosta, nikoli při vší úctě ministerský úředník. A změnu potřebujeme hlavně ukrutně rychle. Včera bylo pozdě. Pokud budeme několik let diskutovat, bude to národní tragédie,“ uzavírá Ondřej Boháč.

 

Záznam z odborné diskuze z 1. prosince v CAMP: https://vimeo.com/manage/videos/652050079/06896d8dc5

Mohlo by Vás také zajímat

Ilustrační obrázek aktuality

Kudy k volbám? Poradí naše aplikace

Ilustrační obrázek aktuality

Hodnotící komise vybrala tři finalisty soutěžního dialogu Nový Hlavák

Ilustrační obrázek aktuality

Mapová aplikace Evidence územních rozhodnutí

Všechny články