Přejít na hlavní obsah
Město netvoří pouze domy a silnice, ale zejména jeho obyvatelé, kteří ho neustále formují. Obyvatelé v Praze stále přibývají, především kvůli migraci. 

Potřeby obyvatel města se mění, nejen vzhledem ke stárnutí populace, a také se výrazným způsobem mění životní styl. IPR proto pravidelně sleduje data, na základě kterých analyzuje sociodemografickou strukturu hlavního města, kvalitu života Pražanů či podmínky domácností. Kolik cizinců momentálně na území hlavního města pracuje, odkud pocházejí a jaká zaměstnání vyhledávají? Jaké jsou příjmy domácností v Praze a jaké druhy domácností jsou ze socioekonomického hlediska ohroženější? IPR zpracovává data i z oblasti kvality života Pražanů a poskytuje údaje z oblasti dynamiky obyvatelstva.

Populační vývoj a struktura obyvatelstva

Populační vývoj a sociální struktura obyvatel Prahy v kontextu evropských měst, 2022 – PDF (2,7 MB)

Studie se věnuje populačnímu vývoji a sociální struktuře obyvatel Prahy, a to v kontextu ostatních evropských měst. Počet obyvatel Prahy dlouhodobě roste, nicméně i naše hlavní město si prošlo fází populačního poklesu v 90. letech 20. století. Populační vývoj měst je silně ovlivněn ekonomickým vývojem, tvorbou nových pracovních příležitostí, dostupností bydlení, ale i celkovou kvalitou života. Dynamika populačního přírůstku se vzájemně ovlivňuje se sociální strukturou obyvatel měst. Rostoucí města obecně dosahují nižších hodnot průměrného věku obyvatel, vyššího podílu cizinců, osob s vysokoškolským vzděláním či nižšího podílu nezaměstnaných.

Analýza životních podmínek domácností v hl. m. Praze – ohrožení chudobou a náklady na bydlení, 2016 – PDF (3,8 MB)

Studie poukazuje na významné rozdíly v životních podmínkách mezi jednotlivými sociodemografickými typy domácností, přičemž nejsilnějšími determinanty životní úrovně jsou úplnost rodiny, věk a případně počet členů domácnosti. Za důležitý faktor životní úrovně lze považovat také formu bydlení, kdy potenciálně ohroženější domácnosti bydlí v nájemních bytech. V rámci sledovaného období (2006–2014) nicméně nelze konstatovat obecný trend jednoznačného zhoršování, ale ani zlepšování životních podmínek pražských domácností.

Procesy proměn sociálněprostorové struktury měst

Analýza vývoje sociální struktury velkých pražských sídlišť, 2015 – PDF (13,8 MB)

Sídliště jsou zásadním prvkem fyzické struktury města pražského a domovem více než třetiny jeho obyvatel. Studie se věnuje hodnocení vývoje sociální struktury pražských sídlišť mezi Sčítáními lidu, domů a bytů v letech 2001 a 2011 a jeho srovnání s celopražským průměrem. Analýzy ukázala, že pražská sídliště jsou i nadále sociálně stabilními oblastmi bydlení s relativně promíšenou skladbou obyvatelstva. Jsou zde ovšem určité nepříznivé trendy jako rychlejší stárnutí obyvatel či podprůměrná úroveň dosaženého vzdělání. Analýza také prokázala relativně vysokou míru heterogenity sociální struktury mezi jednotlivými analyzovanými sídlištními celky.

Spokojenost a kvalita života Pražanů

Spokojenost a kvalita života Pražanů. Výsledky průzkumu obyvatel, 2022 – PDF (8,2 MB)

Studie se věnuje hodnocení dotazníkového šetření reprezentativního vzorku obyvatel Prahy podle dvanácti tematických oblastí, jako je kvalita života, bydlení, doprava či veřejná vybavenost a správa města. Zahrnuje také průřezové (regresní) analýzy a mezinárodní srovnávání. Šetření proběhlo koncem roku 2020, přičemž navazovalo na velmi podobné z roku 2017. Hlavním závěrem je vysoká spokojenost obyvatel Prahy prakticky ve všech sledovaných oblastech. Dále jsou patrné změny ve využívání města ovlivněné opatřeními zaměřenými na omezení šíření onemocnění covid-19.

Studie kvality života Pražanů, 2019 – PDF (17,9 MB)

Studie se věnuje celkem osmi různým tématům, které ovlivňují kvalitu života obyvatel Prahy. V první je nastíněn demografický vývoj města, dále je věnována pozornost mobilitě obyvatel, životnímu prostředí, bydlení, sociální péči a službám, trhem práce, spokojeností obyvatel a spolupráci hl. m. Prahy a městských částí v sociálních agendách. Závěry studie potvrzují, že jsou lidé v Praze spokojeni, roste počet obyvatel a cizinců či že bydlení je stále hůře dostupné.

Životní náklady a vybrané aspekty kvality života v Praze z pohledu mezinárodního srovnání, 2017 – PDF (14,6 MB)

Analýza srovnává Prahu s devíti dalšími evropskými metropolemi z hlediska životních nákladů, finanční dostupnosti bydlení, bezpečnosti, zdravotní péče, kvality životního prostředí nebo dopravy. Obecně byla patrná vysoká kvalita života obyvatel sledovaných měst. Praha byla v pořadí deseti porovnávaných měst na sedmém místě podle míry kvality života. Nejvyšší hodnoty dosahovala Vídeň, nejnižší naopak Budapešť.

Cizinci

Zaměstnanost cizinců v době covidu, 2020 – PDF (808 kB)

Pandemie covidu-19 zaměstnanost cizinců v Praze v roce 2020 nesnížila. V průběhu roku 2020 došlo k některým meziměsíčním výkyvům, které odrážely změny v pravidlech pobytu a možnostech ekonomiky v období pandemie. Přesto ale došlo k určitému zvýšení zaměstnanosti pracovníků ze zahraničí a poptávka po cizinecké pracovní síle i v tomto období potvrdila jejich význam pro pražský trh práce. 

Cizinci jako zdroj pracovní síly pro Prahu, 2019 – PDF (6,9 MB)

Výsledky studie potvrzují, že cizinci jsou nejen významnou součástí pražské populace a nezbytným zdrojem pracování síly, ale svou strukturou podle státní příslušnosti, početností, demografickými a dalšími faktory se stávají i stabilní součástí pražské populace budoucí.

Cizinci na pražském trhu práce, 2018 – PDF (8,1 MB)

Cizinci se stali významnou a nezastupitelnou složkou zdrojů pracováních sil. Bilančně zajišťují jeho stabilitu náhradou za klesající tuzemské zdroje. Některá odvětví, resp. jednotlivé ekonomické činnosti jsou na zaměstnávání cizinců závislé, v řadě případů téměř existenčně (např. stavebnictví a pohostinství). Cizinci se stali pro Prahu nezastupitelným zdrojem pracovních sil, který je flexibilnější než tuzemská pracovní síla a přijímá některé méně atraktivní podmínky pracovního uplatnění.

Kde v Praze bydlí cizinci, 2016 – PDF (4 MB)

Studie se věnuje vývoji počtu cizinců a jejich prostorovému rozmístění podle pražských městských části. Vývoj je hodnocen v kontextu zbytku republiky a blízkého zázemí hlavního města. Analýza je prováděna nejen podle celkového počtu cizinců, ale také podle nejčastějších zemí původu cizinců. Nejvíce cizinců bydlelo v populačně velkých městských částech – Praze 4, Praze 5 či Praze 10.

Obyvatelstvo v prostoru a v pohybu

Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy, 2021 – PDF (5,9 MB)

Studie se věnuje objemům a směrům dojížďky a vyjížďky do zaměstnání do/z Prahy. Datovým zdrojem je Výběrové šetření pracovních sil, realizované každoročně Českým statistickým úřadem. Dojížďka je hodnocena také odvětvové struktury zaměstnaní. Celkově dojížďka do Prahy tvoří dlouhodobě mimořádně početný „vnější“ zdroj zaměstnanosti.

Dynamika obyvatelstva

Kde lidé bydlí? Kde pracují? Která místa jsou nejvíce navštěvovaná? Odkud kam lidé dojíždí? Tyto a mnohé další otázky lze zodpovědět za pomoci dat získaných z pohybu mobilních telefonů.

Mapa přístupnosti (pro osoby s pohybovým postižením)

Digitální mapa přístupnosti budov a veřejných prostor pro osoby s pohybovým postižením je unikátní aplikace, která vznikla ve spolupráci IPR, MHMP a Pražské organizace vozíčkářů. Mapa tzv. semaforovým způsobem kategorizuje jednotlivé objekty na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné.