Příjmy měst se kontinuálně zvyšují. Rostly dokonce i v roce 2021 během pandemie covidu-19. Zdrojem však byla monetárně expanzivní politika státu, která podpořila spotřební chování obyvatel.
CHCI SE VRÁTIT ZPĚT
Města hospodaří rozdílným způsobem. Je proto velmi obtížné hledat vzájemné podobnosti v jejich přístupech a nedaří se nalézt vztahy mezi velikostí měst, jejich ekonomickou výkonností a výsledkem jejich hospodaření. Výsledky budou pravděpodobně záviset především na vnitropolitické situaci měst.
Graf: Příjmy měst, na obyvatele v Eurech
Roky: 2012-2021
Oblast: Území města
*Zdroj: Oficiální webové stránky municipalit
Praha se řadí k městům, která kontinuálně hospodaří s rozpočtovým přebytkem. V této skupině nalezneme také Varšavu a příležitostně Vídeň. U Varšavy však můžeme pozorovat deficitní propad během roku 2019 a především 2020. Hypoteticky lze tento jev přisuzovat dopadům pandemie.
Města jako Amsterdam, Vídeň a částečně Barcelona se snaží aplikovat princip vyrovnaného rozpočtu. Nejpřísněji tuto vizi naplňuje Amsterdam, který svůj rozpočet sestavuje na základě disponibilních příjmů města. Vídeň v posledních letech realizuje rozpočtový přebytek, v historii hospodařila vyrovnaně. Barcelona je v rámci této skupiny nejméně pravidelná. I přes tuto nepravidelnost můžeme na základě historického vývoje pozorovat snahu o vyrovnané hospodaření. Výjimkou je rok 2021, pravděpodobně se však jedná opět o vliv pandemie.
Deficitně hospodaří především Kodaň a Curych. Jedná se o města, která se nachází v bohatých a ekonomicky výkonných zemích. Nelze tedy automaticky usuzovat, že hospodaření města je přímo závislé na tuzemské ekonomické situaci. Pro objasnění tohoto jevu je však potřeba detailnějšího analytického šetření.
Graf: Výsledky hospodaření měst, na obyvatele v Eurech
Roky: 2012-2021
Oblast: Území města
*Zdroj: Oficiální webové stránky municipalit
