Přejít na hlavní obsah
Od řeky až po střechu – Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group bude žít 24 hodin 7 dní v týdnu.

Vítězný projekt moderního hudebního centra, které v budoucnu vznikne v pražských Holešovicích, nepracuje pouze s budovou jako takovou, ale přináší i nápaditá řešení veřejného prostoru, počítá se zpřístupněním břehu řeky a otevírá venkovní terasy filharmonie včetně střechy všem bez rozdílu.

Ambicí Vltavské filharmonie je přilákat nejen fanoušky klasické hudby, nýbrž širokou veřejnost. Vítězný návrh ateliéru Bjarke Ingels Group (BIG) počítá s vybudováním tří sálů, bude se zde nacházet také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze, návštěvníci se mohou těšit na kavárnu či střešní restauraci a mnozí jistě využijí i nabídku vzdělávacích aktivit. Střecha bude v případě Vltavské filharmonie pokračováním veřejného prostoru náměstí – stupňovitá forma umožní zájemcům vystoupat až na její vrchol a to bez nutnosti vstupu do budovy, každý si tak bude moct vychutnat jedinečný panoramatický výhled na Prahu.

Aktuální informace o Vltavské filharmonii najdete na webových stránkách projektu:

www.vltavskafilharmonie.cz (cz)

www.vltavaphilharmonichall.com (en)

Vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže

O soutěži

Mezinárodní architektonickou soutěž o podobu Vltavské filharmonie vyhlásilo hlavní město Praha společně s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy na konci srpna 2021. Do soutěže se přihlásilo celkem 115 týmů z 25 zemí, k účasti bylo předem vyzváno také pět renomovaných architektonických ateliérů. V listopadu 2021 oznámila mezinárodní porota vybrané finalisty – ti odevzdali 19 soutěžních návrhů, ze kterých v květnu 2022 vzešel vítěz. Mezi umístěné patří kromě studia BIG také Barozzi Veiga + Atelier M1, Bevk Perović Arhitekti, Petr Hájek Architekti a Snøhetta. Rozhodnutí mezinárodní poroty bylo slavnostně vyhlášeno 17. května 2022 v CAMPu.

Porota soutěže

Nezávislí: Andreas Cukrowicz, Tina Saaby, Michal Sedláček, Josef Pleskot, Marcela Steinbachová, Peter Gero

Závislí: Zdeněk Hřib, Lubomír Zaorálek, Petr Hlaváček, Jan Čižinský, Martin Krupauer

Realizace projektu

Po potvrzení výsledků architektonické soutěže zastupitelstvem hl. m. Prahy v červnu 2022 bude následovat jednání o smlouvě na dopracování návrhu, zpracování projektové dokumentace s vítězem a získání potřebných povolení k zahájení stavby. Finální etapa by měla začít výběrem zhotovitele stavby během roku 2026. Se zahájením stavebních prací se počítá o rok později v roce 2027, nový koncertní sál by měl být dokončen za deset let, tedy v roce 2032.

 

 

 
Bjarke Ingels Group

Vítěz soutěže

Vítězný architektonický ateliér Bjarke Ingels Group s pobočkami v Kodani, Londýně, New Yorku, Barceloně a Šen-čenu zaměstnává odborníky z řad architektů, designérů, inženýrů, ale také teoretiků, kteří se zabývají architekturou, urbanismem, výzkumem a vývojem budov. Mnohé návrhy studia BIG, které vzniklo v roce 2005 v Kodani pod vedením dánského architekta Bjarkeho Ingelse, jsou jedinečné použitím průkopnických technologií a často vynikají popíráním tradičních konvencí a rozměrů. Tak je tomu například v případě Amager Bakke, moderní spalovny odpadů v Kodani, která funguje zároveň jako lyžařská sjezdovka, LEGO House v dánském městě Billund, který připomíná kostičky známé stavebnice, nebo budovy Méca (Maison de l’Économie Créative et de la Culture en Nouvelle-Aquitaine) ve francouzském Bordeaux. Portfolio ateliéru zahrnuje také návrhy obytných budov, muzeí nebo výstavních center.

Vítězný tým

Bjarke Ingels Group – Bjarke Ingels, Brian Yang

Spolupracovníci 

AED PROJECT – Aleš Marek, Šárka Schneiderová; John Henley, Karel Košek, Tomáš Hrádek; NAGATA ACOUSTICS – Marc Quiquerez, Neza Kravanja; THEATRE PROJECTS – Findlay Ross, Mark Stroomer; BURO HAPPOLD – George Keliris, Kostis Lysikatos, Michael Keverne; SYSTEMATICA – Tiffanie Yamashita; FRONT – Marc Simmons, Jill Fredrickson

Prezentace vítězného návrhu

S vítězným návrhem se mohou zájemci seznámit od 19. 5. do 30. 6. 2022 v rámci venkovní výstavy přímo na Vltavské, na místě budoucí Vltavské filharmonie. Zde bude od 19. 5. do 27. 5. 2022 umístěn také informační kontejner. Občané zde získají odpovědi na konkrétní dotazy týkající se vítězného návrhu budovy a jejího bezprostředního okolí. Na návštěvníky čeká od 19. 5. do 22. 5. 2022 i doprovodný program, který bude složený z koncertů a komentovaných procházek. 

Využití budovy filharmonie

Dva orchestry i knihovna

Vltavská filharmonie bude sídlem dvou orchestrů – Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a České filharmonie. Oba orchestry zde najdou odpovídající rezidenční prostory, ale i zázemí pro rozšíření svých edukačních programů pro veřejnost, jež jsou nedílnou součástí činnosti obou subjektů. Zapojeny budou také hudební školy nejrůznějších úrovní, které budou moci prostory Vltavské filharmonie využívat pro svou výuku. Zástupci České filharmonie a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, stejně jako Městské knihovny v Praze se podíleli na zpracování zadání pro architektonickou soutěž, byli přizváni k porotcování soutěže a mohli se tak vyjádřit k potřebám jednotlivých subjektů.

Co se má stát a proč? Co se změní?

Co se má stát?

  • Vznik koncertního sálu s kapacitou min. 1 800 sedadel
  • Vytvoření prostoru s vynikajícími akustickými vlastnostmi
  • Zajištění zázemí pro filharmonickou produkci
  • Vznik multifunkčního prostoru, který se přizpůsobí rozmanitému a atraktivnímu programu
  • Realizace ikonické stavby, která nastartuje proměnu klíčového rozvojového území Bubny-Zátory

Harmonogram

Zahájení: 2017

Analytická fáze (cca do 01/2021)
  • Příprava zadání analýzy využitelnosti
  • Výběrové řízení na zpracovatele analýzy
  • Zpracování analýzy využitelnosti
  • Vyhodnocení analýzy využitelnosti
  • Pořízení dalších nezbytných studií a podkladů
Projektová fáze (cca do 12/2025)
  • Příprava zadání mezinárodní architektonické soutěže
  • Mezinárodní architektonická soutěž o návrh
  • Jednací řízení bez uveřejnění a podpis smlouvy na zhotovení projektové dokumentace
  • Zpracování projektové dokumentace a dokumentace pro výběr dodavatele
Realizační fáze (cca do 12/2032)
  • Výběr dodavatele stavby
  • Zpracování prováděcí dokumentace
  • Výstavba Vltavské filharmonie

Termíny jsou orientační a budou upřesňovány v závislosti na postupu projektu.

Dokončení: 2032

Kolik to bude stát?

6,1 mld. Kč

Kdo to bude dělat?

Analýzu využitelnosti zpracoval proslulý ateliér Henning Larsen a tým, jehož dalšími členy jsou konzultantské firmy AEA a Buro Happold.

Úloha IPR

Organizátor soutěže a zpracovatel soutěžních podmínek

Forma

Mezinárodní architektonická soutěž o návrh

Detailnější popis projektu

Vize projektu 

Praha je kouzelné místo v centru Evropy, které má dlouhodobou ambici být nejen jejím srdcem, ale zároveň městem, s nímž se jeho obyvatelé identifikují. Městem, které je opravdovým domovem pro 1,5 milionu Pražanů, a zároveň dynamicky se rozvíjejícím kulturním a hospodářským centrem i atraktivním turistickým cílem. Městem s ambicí být nejen kulturní metropolí země, ale zároveň vyhledávaným kulturním centrem Evropy, což je její dědictví vznikající po dávná staletí, kdy byla křižovatkou kultur a významně ovlivňovala kulturní vývoj celého kontinentu. Stejně tak ale chce být městem podněcujícím fantazii a tvůrčí aktivitu svých obyvatel i návštěvníků. Nabízet nezapomenutelné zážitky obohacující život a povznášející ducha.
Navzdory výše uvedenému je potřeba si přiznat, že jedním z vážných problémů Prahy je střet prvků moderní doby s hmotným a duchovním odkazem minulosti. Provází ho řada chybných a často nevratných zásahů do staleté urbanistické a architektonické podoby města, kdy například historické jádro Prahy nebylo dimenzováno na dnešní intenzitu využití.

A tak Praha potřebuje vyhledávat nová centra, aby bylo zřejmé, kde je ono území, které se bude v příštím století rozvíjet tak, aby budoucí generace měly být na co hrdé.
Proto, aby se nové centrum stalo přirozeným doplněním toho stávajícího historického, je ale nutné vnést do jeho zadání veřejný i kulturní rozměr, jenž by mohl naplnit dlouholeté volání po vzniku nového koncertního sálu odpovídajícímu nárokům jedenadvacátého století.

V Praze nevyrostl koncertní sál pro symfonickou hudbu již více než 100 let. Nejmladší, Smetanova síň Obecního domu, byla otevřena koncem roku 1912. Dvořákova síň Rudolfina dokonce již roku 1885. I když oba sály byly rekonstruovány, stále se jedná o sály historické. Nejenom, že neodpovídají požadavkům 21. století, ale beze zbytku ani požadavkům symfonické hudby.

Projekt realizace koncertního domu bude zásadním impulsem rozvoje nového centra Prahy. Nabídne dostatek možností pro realizaci nejen zajímavé stavby, ale hlavně nové kulturní a architektonické dominanty města.

Transformační území Holešovice – Bubny-Zátory je jedním z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů. Nová stavba filharmonie v lokalitě Vltavská se stane iniciačním impulsem a symbolem jeho přeměny, která nastartuje novou dimenzi přirozeného rozvoje města.

Řeka Vltava je od pradávna hlavní tepnou Prahy. Kolem ní město vzniklo, rostlo, rozvíjelo se. Její význam pro Prahu je obrovský. Umístění nové koncertní budovy na jejím nábřeží je proto více než symbolické, znamená přirozené pokračování rozvoje města. Spojením filharmonie s řekou Vltavou tak dojde k potvrzení kontinuity rozvoje Prahy kolem své říční tepny.

Vltavská filharmonie

Vybudovat nové centrum s Vltavskou filharmonií je obrovský úkol. Kulturní a společenská vyspělost současné generace se dá ale poznat právě podle stanovování a zvládání vysokých cílů. Nic nechtít neznamená být moudrý a skromný, ale naopak malý a hloupý, bez vizí a pohledu do budoucna.
Ambicí Prahy je prosazovat se nejen jako město památek, ale i jako centrum inspirativní živé kultury. Realizace nové budovy Vltavské filharmonie tuto ambici výrazně posílí a podpoří.
Vltavská filharmonie bude živým a otevřeným prostorem sloužícím každodenně nejen Pražanům, ale i místem, kde pravidelnými návštěvníky budou především obyvatelé celé naší země.

Všechno naše úsilí směřuje k tomu, abychom všichni byli na Vltavskou filharmonii hrdi. Máme na čem stavět, respektovaná česká hudební tradice je pro nás závazkem i inspirací.
Vltavská filharmonie posílí roli úspěšné a respektované Prahy v Evropě. Bude nástrojem kultivace prostředí města a podporou rozmanitosti aktivit obyvatel Prahy i jejich návštěvníků. Propojí tak historické dědictví kulturních tradic s novými trendy v kultuře a umění.
Nová kulturní a architektonická dominanta města se stane významným bodem pro návštěvníky Prahy z celého světa.

Není vhodnější doba pro plánování a přípravu podobných záměrů, než současnost ovlivněná světovou pandemií a doprovázená hospodářskou recesí a útlumem. Jen připravení mohou být v časech budoucí konjunktury – společenské i ekonomické – úspěšní.
Praha Vltavskou filharmonii potřebuje! Praha Vltavskou filharmonii chce!

Projektový tým

  • Projektový tým, který vede Ing. arch. Martin Krupauer, byl ustanoven v říjnu 2019 na základě usnesení Rady hl. m. Prahy pro vznik koncertního sálu, která zajistí projektu dlouhodobou podporu.
  • Úkolem projektového týmu je nyní na základě analýzy využitelnosti stanovit koncept nové filharmonie, tj. definovat všechny budoucí funkce a využití budovy, včetně způsobu provozování, financování výstavby a následného provozu.
  • Výstavbu koncertního sálu deklaruje též Memorandum o spolupráci a vzájemné podpoře při vzniku nového koncertního sálu mezi Prahou a Spolkem pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, schválené usnesením Rady hl. m. Prahy č. 587 z 27. 4. 2010.

Martin Krupauer

Vedoucí projektového týmu Vltavská filharmonie. Je absolventem Fakulty stavební ČVUT v Praze a architektury na AVU v Praze. Má za sebou bohaté profesní zkušenosti jako architekt v České republice i v zahraničí. Mnoho let působil také ve vedení kulturního centra Solnice a kreativního epicentra Bazilika v Českých Budějovicích, vytvořil koncept a následně i architektonické řešení multifunkčního sálu Forum Karlín v Praze. Od roku 1989 do současnosti vlastní a vede architektonickou kancelář A8000. Přednáší o architektuře a regionálním rozvoji. Působil a působí v mezinárodních porotách řady architektonických soutěží. Jako hostující architekt je členem Slovenské komory architektů.

Martin Gross

Zástupce vedoucího projektového týmu Vltavská filharmonie a zakládající člen Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, jehož je aktuálně místopředsedou. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a dlouhodobě se věnuje produkčnímu a organizačnímu zajištění kulturních a sportovních akcí. Je zároveň společníkem a jednatelem produkční společnosti. Jako konzultant se v minulosti podílel např. na výstavbě a přípravě provozu pražské O2 areny, na přípravě a výstavbě multifunkčního sálu Forum Karlín nebo v rámci spolupráce s ateliérem M1 na přípravě projektu výstavby Janáčkova kulturního centra v Brně.

Monika Habrová

Od roku 2019 vede v rámci IPR projekt Vltavské filharmonie. Absolvovala Fakultu architektury ČVUT v Praze, studovala také na TU Eindhoven. Pracovala v ateliéru FABRICations v Amsterdamu, který se zaměřuje na udržitelné městské plánování a strategie. Od roku 2016 působí v IPR, kde se věnuje architektonickým soutěžím a projektům veřejného prostoru – podílela se např. na projektu revitalizace ulice Bělohorské, koncepci rozvoje Výstaviště Praha, vedla designérskou soutěž na nový pražský mobiliář. V rámci vlastní praxe se podílela např. na studii Základní školy Lošbates, která získala 2. místo v mezinárodní architektonické soutěži.

Petra Hrubešová

Od roku 2019 je členkou týmu Vltavská filharmonie. Absolventka Fakulty architektury a urbanismu na ČVUT v Praze, studovala také na ENSA Nantes. Od roku 2014 pracuje v IPR, kde se zabývá navrhováním staveb a organizací architektonických soutěží. V Praze se podílela např. na tvorbě architektonické studie a působila i jako vedoucí projektu revitalizace ulice Bělohorské nebo na organizaci architektonické soutěže na proměnu Vítězného náměstí. Zároveň se věnuje vlastní architektonické praxi, s týmem architektů se zaměřuje na navrhování veřejných staveb. Podílela se např. na architektonických studiích plaveckého bazénu v Písku, muzea 20. století v Berlíně či Základní školy Lošbates.

Podporují nás

Jakub Hrůša 

Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nejvlivnějších reprezentantů české hudební kultury a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a londýnského Philharmonia Orchestra. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF ­– Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá lze jmenovat opakované pozvání k Vídeňským filharmonikům, Berlínským filharmonikům, do filharmonie v New Yorku, Orchestre de Paris, lipského Gewandhausu či k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Pravidelně hostuje na BBC Proms. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša také k operní tvorbě. Pravidelně hostuje na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře a příležitostně na českých operních scénách. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne, získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award.

Motivy podpory Vltavské filharmonie Jakuba Hrůši jsou zřejmé: „České hudební umění minulosti i dneška patří k tomu nejpřednějšímu, čím se může naše země před zbytkem světa pyšnit. Mnozí tvůrci i interpreti po staletí náleželi, a i dnes se řadí, k světové špičce. Schází nám však dosud zázemí moderních koncertních sálů této kategorie. Také Praha naléhavě potřebuje prostor, kde bude moci skvěle znít a uchvacovat nejen hudba Mozartova, Smetanova či Dvořákova, ale také mohutná hudba vznešené barokní polyfonie, košaté skladby velkého romantismu nebo nejnovější hudba soudobá. Až teprve tehdy plně zúročíme vzácné vlohy naší země na poli znějícího umění. Až teprve tehdy naše hudba opravdu zazáří.“

Martin Kratochvíl 

Absolvent Berklee College of Music v Bostonu získal doktorát z filozofie a psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Stal se uznávaným jazzmanem a leaderem legendárního seskupení Jazz Q, se kterým natočil několik desítek alb v Česku i v Evropě. Působí také v akustické formaci spolu s americkým kytaristou Tonym Ackermanem a iránským perkusistou Imranem Musou Zangim. Svého času byl nejlepším domácím hráčem na klávesové nástroje a průkopníkem ve hře na syntetizátory. Je rovněž autorem hudby k jedenácti celovečerním a asi pěti stům dokumentárních filmů. Po roce 1989 se stal producentem prvního filmu financovaného ze soukromých prostředků (Tankový prapor). V roce 1988 založil multimediální skupinu Bonton s dominantním postavením na zábavním trhu. V současné době konglomerát osmnácti firem našel nové majitele. Kratochvíl se plně věnuje koncertování, komponování a natáčení hudby a dokumentárních filmů ve svém Studiu Budíkov. Je vášnivým milovníkem himálajského lezectví a soukromým pilotem.

Ke své podpoře projektu Vltavské filharmonie Martin Kratochvíl říká: „Motivy mého souhlasu jsou prosté: Chlap v letech, silně angažovaný v muzice i v produkci a podnikání s ní, ponese velmi libě fakt, že bude držet prst na tepu doby a že možná skromně pomůže dobré věci, která ho zajisté přežije. K tomu nám dopomáhej Bůh, chtělo by se jen dodat. Takže jdeme do toho...“

Robert Kolář 

Ředitel Akademie klasické hudby (AKH) stál u zrodu mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, jehož první ročník se konal v roce 2008. Absolvent Vysokého učení technického v Brně působil mj. i v obou komorách Parlamentu České republiky, když se stal v devadesátých letech poslancem a na začátku nového tisíciletí též senátorem. Společně s intendantem Vladimírem Darjaninem vytvořil a vybudoval z Dvořákovy Prahy projekt, který aktuálně patří mezi nejvýznamnější kulturní svátky v České republice. V rámci aktivit AKH stojí za vyhlašováním Ceny Antonína Dvořáka nebo organizací vzdělávacího programu pro české manažery v kultuře Cultural Leadership Summit. Se současným intendantem Janem Simonem rozšířili v roce 2018 portfolio AKH o další aktivity – mezinárodní soutěž Concertino Praga ve spolupráci s Českým rozhlasem a projekt Mladé filharmonie Dvořákovy Prahy se základnou při Letní hudební akademii Kroměříž. Robert Kolář od roku 1998 působí ve statutárních orgánech Moravských naftových dolů v Hodoníně a také v dalších společnostech skupiny KKCG.

Proč se Robert Kolář rozhodl podpořit připravovanou výstavbu nového koncertního sálu Vltavské filharmonie v hlavním městě? „Praha je kulturní metropole světového významu a česká hudba je důležitou součástí světového dědictví. I když máme Rudolfinum a máme také Obecní dům, tak moderní a skutečně velký koncertní komplex špičkových parametrů nám chybí. Je nejvyšší čas to napravit. Vltavská filharmonie je ambiciózní a reprezentativní projekt, jehož realizace by naší zemi dala velkou kulturní a společenskou prestiž, která jí právem náleží.“

Roman Bělor 

Ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se narodil v Praze. Po dokončení studia ekonomiky a řízení na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze působil několik let v technickém oboru, ale aktivní zájem o hudbu a kulturu jej přivedl po roce 1989 do světa kulturního managementu. V roce 1990 se stal nejprve manažerem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a v roce 1992 jeho ředitelem. V letech 1997–2001 zastával funkci předsedy Asociace ředitelů symfonických orchestrů ČR. Zároveň byl v období 1993–2001 členem poradního Výboru Pražského jara. Podílel se na přípravách úspěšné kandidatury hlavního města Prahy na titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2000. V roce 2001 jej správní rada Pražského jara jmenovala ředitelem. Od téhož roku zastává rovněž funkci místopředsedy Asociace hudebních festivalů ČR. V letech 2003–2005 se jako člen poradního sboru podílel na přípravách české účasti na světové výstavě v japonské prefektuře Aichi. V dubnu 2005 působil jako hlavní organizátor a předseda světové konference Mezinárodní asociace uměleckých manažerů IAMA (International Artist Managers' Association) konané v Praze. Za podíl na kulturní spolupráci ČR s Francií byl v roce 1995 jmenován Rytířem (Chevalier) a v roce 2001 Důstojníkem (Officier) Řádu umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) Francouzské republiky. V roce 2012 se stal členem rady Mezinárodního fondu na podporu kultury UNESCO (Council of the UNESCO International Fund for Promotion of Culture). Od roku 1998 vyučuje jako hostující pedagog na katedře hudební produkce Hudební a taneční fakulty AMU. V roce 2010 spoluzakládal a nyní je předsedou Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze a členem Koordinačního výboru hl. m. Prahy vytvořeného k realizaci tohoto cíle. Kromě hudby se zajímá o výtvarné umění a moderní historii. Je členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Klubu za starou Prahu.

Podle Romana Bělora se výstavba nového reprezentativního koncertního domu v Praze s postupujícím časem stává urgentní záležitostí: „Mnohé ve světě realizované koncertní sály se díky skvělé akustice a modernímu prostředí staly nejen místem konání, ale přímo integrální součástí uměleckého výkonu, tedy jakýmsi nástrojem nástrojů, kdy jsou schopny posluchačům zprostředkovat umělecký výkon v nebývalé kvalitě a v prostředí 21. století. Nabízejí také potřebnou kapacitu hlavního sálu a společenských prostor a době odpovídající zázemí a technické vybavení pro účinkující, diváky i pořadatele. Praha nutně potřebuje doplnit oba historické sály o alternativní moderní prostor a uvolnit je tak pro další užívání, které odpovídá jejich kvalitám, ale i četným limitům. Absence takové budovy s odpovídajícími kvalitami hlavního sálu stále více oslabuje pozici Prahy jako hudební metropole. To je bolestné jednak s ohledem na skutečně jedinečné historické hudební dědictví Prahy i Českých zemí, jednak s ohledem na silnou pozici současných českých interpretů a hudebních tvůrců. Situace se stala neúnosnou už i v národním měřítku, kdy Brno již svůj nový sál buduje a Ostrava k jeho realizaci významně vykročila. Zcela burcující je obecně fakt, že Praha oproti relativně krátkému období 1. republiky zcela rezignovala na výstavbu veřejných budov. Vezmeme-li v potaz ještě nutnost humanizovat prostředí Vltavské a vykročit tak k urbanizaci celé oblasti Bubnů, nestojíme jen před potřebou či nutností, ale před povinností!“