Současný pohled na rozvoj Prahy jako na město krátkých vzdáleností cílí na plnohodnotné využití území s potřebným veřejným vybavením, školkami a školami, nebo na novou nemocnici. Dostatek pracovních příležitostí a možností k odpočinku a rekreaci je samozřejmostí.
Prostor kolem stanice metra Letňany byl v minulosti předmětem velkolepých koncepcí, které po sobě zanechaly stanici metra uprostřed polí. Od těch se nyní odvracíme a vnímáme vybudovanou infrastrukturu jako příležitost pro smysluplné využití městských pozemků.
V platném územním plánu je stále ještě území v okolí stanice metra Letňan určeno pro výstavbu rozsáhlého výstaviště, které podle koncepce z konce 90. let minulého století mělo konkurovat významným evropským veletrhům. Tento provoz bez jakéhokoliv posílení zázemí pro okolní městské části by mimo jiné vyvolal nepřiměřené dopravní zátěže a potřebu staveb pro hromadné parkování.
Úvahy o pochopení oblasti na pomezí Letňan, Kbel a Vysočan se vždy vrací k otázce okraje. Krajinné návaznosti zde představují nenaplněný potenciál omezovaný vedením dopravních a inženýrských koridorů. Vzhledem k neobvyklé poloze mezi dvěma plochami letišť území dodnes nemělo příležitost se intenzivně vyvíjet. Okrajová poloha, jak v kontextu celé Prahy, tak jednotlivých městských částí předurčovala toto území dlouhou dobu ke stagnaci.
Území mezi Letňany a Kbely má však potenciál stát se plně obytným územím v severovýchodní části Prahy, kde se propojí vše, co požadujeme od čtvrti 21. století. Stanovení významu a role pro tuto lokalitu bude zásadní pro její budoucí koordinovaný rozvoj.
Zahájení: léto 2022
Dokončení: n/a
IPR Praha
Územní studie
Území mezi Letňany, Kbely a Prosekem bylo historicky využíváno čistě pro zemědělské účely. Změna přišla s příchodem a rozvojem leteckého průmyslu, kdy rovina pražské severní terasy byla nejprve na počátku 20. století vytipována jako ideální lokalita pro umístění nového prvního pražského letiště a poté ve druhé polovině minulého století k výstavbě panelových sídlišť. Tato rozsáhlá výstavba s sebou přinesla i kapacitní dálniční přivaděče, které rozdělily území na několik samostatných celků s nevyjasněnou urbanistickou strukturou.
