Autor: Petr Hájek, Matyáš Barák, Jan Janoušek, Tomáš Pevný, Nikoleta Slováková, Martin Stoss, Natália Sýkorová
Spolupracující osoby: Marc Quiquerez, Juraj Cholvádt, Tereza Havránková, Sára Gebauerová, Matúš Sumbal, Petr Sadovský, Dušan Zoula, Michal Dědourek, Ladislav Říha, Milan Hlava
Architektura návrhu filharmonie vychází z inspirace řekou Vltavou a její energií. Proudění vody je transformováno do vnějších tvarů sálů, interiéru i všech detailů budovy. Foyer hlavního sálu je otevřen velkým oknem směrem na panorama historického centra města Prahy a na řeku Vltavu. Budova v sobě integruje architekturu se špičkovými technologiemi prostorové i stavební akustiky. Velká péče byla věnována napojení komplexu na veřejné prostory a dopravní systémy města.
Porota ocenila především velmi odvážné, expresívní až ikonické architektonické řešení návrhu, inspirované řekou a její energií, s odkazem na oblé tvary kamenů modelované proudící vodou. Zvolené měřítko je potřeba vnímat v širším kontextu rozvojového území. Mírně formální, ale velmi atraktivní, je řešení prostranství s pobytovými schody směrem k nábřeží.
Velmi dobře je hodnoceno provozní a dispoziční řešení všech celků, včetně vzájemných vazeb mezi jednotlivými soubory a funkcemi. Dobrá je vnitřní i vnější čitelnost hierarchie provozů, která se zřetelně odráží v architektonickém řešení. Vhodně je řešeno akustické a architektonické řešení sálů, řešení interiérů a výhodu je otočená orientace malého a velkého sálu s možností sloučení jejich zázemí.
Umístění velkých prosklených ploch u foyer sálů a přístupné střešní terasy s atraktivním výhledem na město vhodně propojují interiér a exteriér stavby. Řešení nábřežní hrany v tomto případě odpovídá měřítku celku. Dobře je vyřešená doprava parkoviště a zásobovacího dvora. Celkově jde o prostorově efektivní stavbu odpovídající předpokládanému objemu a podlahovým plochám stavebního programu.
Porota považuje za méně vhodné především řešení uličního parteru a spodní části stavby. Solitérnost objektů umístěných na střese nepůsobí zběžného uličního prostoru příliš městotvorně a filharmonii může kolemjdoucím odcizovat. Střešní krajina nepůsobí dostatečně propojeně s okolním veřejným prostranstvím města. Jistá formálnost byla porotou diskutována dále u zvoleného tvaru a měřítka stavby.
Konstrukční řešení sálů a jejich fasád se jeví náročnější z pohledu stavby, provozu i údržby a řešení detailu fasády a denního osvětlení interiéru není vzobrazení vizualizací zcela přesvědčivé.
V návrhu je pouze malé množství vzrostlých stromů a krajinářské řešení působí monotónním dojmem, které by bylo vhodné dále dopracovat.
Z pohledu památkové péče a vnímání stavby v kontextu širšího centra Prahy může návrh působit poněkud cizorodým dojmem.
